Vodní elektrárnu na levém břehu Vydry napájí podzemní přivaděč ze Vchynicko-tetovského kanálu. Byla postavena v letech 1937–39, akumulační nádrž u bývalé osady Sedlo byla dokončena roku 1942. V letech 2005–6 rozsáhlá modernisace technologie.
Elektrárna stojí na levém břehu Vydry, v nejníže položené části obce Srní, která plynule navazuje na osadu Čeňkova Pila, náležející k obci Rejštejn. Příjezd po silnici III. třídy, navazující na křižovatce pod Svojše na silnici II/169 (od Rejštejna či Kvildy), parkování možné přímo u elektrárny. Po protějším břehu Vydry vede červená turistická značka, procházející NPR Povydří, u mostu začíná modrá značka do Srní. V elektrárně je umístěna exposice Šumavská energie se zajímavými modely důležitých energetických staveb na Šumavě. Součástí prohlídkové trasy je i nedaleká elektrárna Čeňkova Pila (viz heslo). Odběrný objekt Mechov (Mosau) se nachází jižně od této osady obce Srní, přístupný je po zelené značce od parkoviště u silnice Srní - Prášily a cyklostezce podél Vchynicko - tetovského kanálu. Akumulační nádrž Sedlo a vodní zámek najdeme na severním okraji Srní (odbočka k hotelu Vydra a dále po zelené značce kolem Sedelského vrchu). Zejména od vodního zámku se otevírají nádherné výhledy do údolí Vydry a Otavy.
Ivan Grisa, 29.5. 2009
Jako náhrada původního projektu přehrady na Vydře, který narazil na odpor majitelů historických vodních práv, byla v letech 1937–42 postavena vodní elektrárna, napájená z Vchynicko-tetovského plavebního kanálu více než 3 km dlouhým podzemním přivaděčem, odbočujícím v regulačním objektu nad Mechovem (Mosau). Akumulaci vody na špičkový provoz zajišťuje nádrž pod Sedelským vrchem na severním konci Srní. Odtud opět pod zemí teče k tzv. vodnímu zámku přímo nad elektrárnou, který slouží finální regulaci přítoku na turbíny. Toto uspořádání umožnilo bez zásahu do údolí Vydry využít spádu 246 m, schopného i při průtoku pouhých 1,86 m krychlových za sekundu zajistit pohon turbín o výkonu 2 x 3,2 MW. Výstavbu financovaly Západočeské elektrárny Plzeň a podařilo se ji dokončit přes problémy počínající II. světové války (mimochodem plynoucí i ze skutečnosti, že se elektrárna ocitla přímo na území Německa, zatímco majitel podnikal v tzv. protektorátu).…
číst dále
Ivan Grisa, 29.5. 2009
dle H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 1, Libri 2001 a informačních tabulí NP Šumava v jednotlivých lokalitách
