Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.
Hlavní obrázek místa
Jádro
Jádro hradu. Pohled od jihu přes příkop.
© Roman Řezáč 03/2003

Doubravice

Zbytky hradu z 2. poloviny 13. století, který vybudovali příslušníci z rodu z Doubravice. Prvním doloženým majitelem je Protiva z Doubravice, který se připomíná v letech 1293 - 1308. V 2. polovině 14. století patři Ješkovi z Doubravice, který ho prodal roku 1378 Oldřichovi z Boskovic. V letech 1418 - 1528 drželi panství páni ze Sovince, při jeho prodeji v roce 1529 se hrad uvádí jako pustý. Přístup k hradu je ze severovýchodního konce Doubravice po červené turistické stezce směrem na Kuničky.
17.5. 2003
historie

Severovýchodně od Městečka Doubravice nad Svitavou na ostrohu při levém břehu potoka Nešorky se dochovaly zbytky středověké tvrze Doubravice, vybudované v druhé polovině 13. století rodem z Doubravice. Tvrz byla vystavěna na malé trojhranné rovině s hlubokými průkopy. Dodnes jsou patrné zbytky zničených zdí stejně jako cesta k tvrzi. Historicky prvním doloženým členem rodu z Doubravice byl v r. 1255 Hlaváč z Doubravice, ve 14. století se připomíná Ješek z Doubravice, který měl za manželku Markétu z Pernštejna; v r. 1371 získal Doubravici Oldřich z Boskovic, v r. 1391 byl pánem tvrze Ješek Puška z Kunštátu a z Otaslavic, po r. 1418 získala panství Kateřina z Kunštátu a její syn Heralt ze Sovince, který sympatizoval s husity. V rodině pánů ze Sovince, kdy panství získal Jan Lhotský ze Ptení; ten je již v r. 1529 připojil k rájeckému zboží. Není známo, kdy byla tvrz rozbořena, ani za…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 20.4. 2004

Komentáře

6.3.2015 13:24 Jan Večeřa
Severovýchodní část obvodu hradního jádra zaujímají pozůstatky paláce (o něm viz Plaček, M. 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 196). Jedná se o v terénním reliéfu čitelnou stavbu s velmi malými prostorami. Zajímavé je, že na povrchu pozůstatků paláce (nikde jinde v prostoru hradního areálu jsem na nálezy mazanice nenarazil!) se objevuje vysoká koncentrace mazanice. Jde o drobné úlomky, tu a tam se objeví i o něco rozměrnější kus (velikosti plochy krabičky od sirek i větší). Mazanice obsahuje otisky stébel plev či slámy, které se přidávaly do hmoty jako ostřivo. Na povrchu povalujících se zlomků mazanice se mi podařilo objevit otisky konstrukce, kterou mazanice jakožto izolační materiál pokrývala. Ani v jednom případě se nevyskytl otisk kuláče, půlkuláče či prutu (až patrně na jednu výjimku, kdy by šlo o otisk kuláče, viz foto v Galerii obrázků, zlomek vpravo). Mazanice obsahuje v dutinách vmáčklou maltu, často je amorfního tvaru, tu a tam se vyskytne plochý líc jako stopa konstrukce. Líc na dvou zlomcích tvoří roh (viz foto v Galerii obrázků, levý zlomek). Některé líce jsou nerovné, lehce hrbolaté, je otázka, zda jde o otisk hrubě tesaného prvku (trámu, fošny, prkna apod.), či jen o nedbale uhlazený líc omazu stěny. Jiné líce jsou rovné, obsahují v sobě tedy zarcheologizovaný otisk tesaného prvku konstrukce. Většina kusů, dochované tloušťky i 3.5 cm, představuje amorfní kusy. Jeden zlomek mazanice v sobě nese dva líce, které nejsou rovnoběžné, ale zužující se k sobě. Stupeň výpalu je většinou slabší, do mazanice lze dělat nehtem vrypy, ale tu a tam se vyskytly kusy, co prošly silným žárem a do mazanice lze rýpnout pouze kovem.

Vznik mazanice je spojen s působením žáru. Jde tedy o projev zániku konstrukce (Vařeka, P. 1995: Nálezy mazanice v archeologických strukturách - deskriptivní systém a databáze MAZANICE, Archeologické fórum 4, 59-64; tato práce představuje základní seznámení s mazanicí jakožto s archeologickým pramenem). Studium mazanice sleduje tři základní okruhy (Vařeka tamtéž, 60): 1. materiál (druh hlíny, neplastické složky); 2. mechanismus zániku (při požáru dojde k odlišnému stupni výpalu jednotlivých částí stavby, např. stěn a stropů); 3. konstrukce objektu - otisky zaniklých konstrukcí na mazanici představují mnohdy jediný droj informací o podobě zaniklé stavby, hlína sloužila jak k omazu stěn či stropů, tak k výmazu spar. Hlína se používala k omazávání stěn či otopných/pyrotechnických zařízení, hlína se používala i jako protipožární vrstva pod krovy střech. Hlína našla uplatnění i v rámci hrázděných obranných pater či polopater středověkých staveb. Tato patra se nám však většinou nedochovala.

Samozřejmě pro interpretaci mazanice a v ní dochovaných stop po zmizelé konstrukci paláce nemám dostatek podkladů, přesto se snad mohu pokusit vyslovit ryze pracovní hypotézu i s vědomím, že může být chatrnější než příznačný domeček z karet v průvanu. Palác byl tedy vybudován jak s použitím kamene, o čemž svědčí pozůstatky beztvarého zdiva vyznačujícího jeho půdorys, tak s použitím dřeva (pokud tedy nebyla mazanice nahozena přímo na kamenné režné zdivo:-). Dřevěná konstrukce pak byla omazána vrstvou hlíny smíšenou s plevami či slámou, nebo tu bylo hrázděné patro využívající hlínu. A za dochováním mazanice stojí činnost "zlého sluhy". Lze si představit, že palác shořel a nebyl nikdy obnoven. M. Plaček s R. Procházkou svého času přišli s možností, že oválný objekt vymezený nizkoučkými valy, nacházející se asi 120 m JZ od hradu, představuje prakoviště (Plaček 2007 tamtéž; Procházka, R. - Plaček, M. 1985: Hrad v Doubravici nad Svitavou, Regionální sborník okresu Blansko ´85, 75-79). Zda tu máme doklad dobytí hradu, však ponechávám k objasnění budoucímu archeologickému výzkumu.
Tato hypotéza je opravdu pouze pracovní. Bylo by zapotřebí provést kvantifikaci mazanice, analýzu otisků a zpracování v rámci deskriptivního systému, stupeň výpalu, kvalitní rozbor nálezových okolností a postdepozičních procesů apod. Berte tedy tento příspěvěk s velkou mírou tolerance :-)
JVE
3.3.2015 19:44 Jan Večeřa
Hradní jádro je velmi zarostlé a nevzhledné, větve jsou sice z větší části odřezány, bohužel jsou poházeny bez ladu a skladu všude kolem, takže prodírat se přes poházené větve a nestabilní povrch tvořený kameny je o zdraví. Při naší návštěvě prostě nebylo co fotit, protože na záběrech by byly všudypřítomné dřeviny a v jejich spleti matný obrys pozůstatků hradu. Velká škoda. Stav památky kontrastuje s velmi povedenými informačními tabulemi (autor Jan Štětina) a příjemnou procházkou údolím potoka. Takže ještě zapracovat na samotné zřícenině a je to paráda!
9.10.2013 11:44 marek jukl
Obvodové zdi,kus zdi a náznaky věže či hradní studny.Místo začíná zarůstat stromky a to je myslím škoda,Doubravičtí!Nechcete si udělat brigádu a něco s tím udělat?Rádi se připojíme!!!
26.8.2008 22:38 P+A
Proc autor teto zriceniny hradu uvedl, ze tam jsou pouze terenni nerovnosti, kdyz tam je vysoka zed minimalne metr a pul? Matete tim ostatni, kteri nejsou v cestach po zriceninach tak zbehli ... P+A
Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK), Doubravice nad Svitavou

Místa v okolí

 boží muka
 Rájec nad Svitavou
 kostel sv. Vavřince
 Újezd u Boskovic
 Rájec nad Svitavou
 Rájec nad Svitavou
 Puklův mlýn
 Boskovice – Bašta
 Boskovice
 Velký Chlum
 Rovná
 boží muka
 Malý Chlum
 židovský hřbitov
 jízdárna
 Boskovice
 zámecký skleník
 panský dvůr
 panský pivovar
 Malý Chlum
 Boskovice - Rezidence
 synagoga maior
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 větrný mlýn
 Muzeum Boskovicka
 boží muka
 evangelický kostel
 Petrovice
 větrný mlýn
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Černá Hora
 boží muka
 Podvrší
 Sloup
 Sloup
 Voděrady
 Hřebenáč
 Sudice II.
 Kůlna
 Sebranice
 Svitávka
 rychta se žudrem
 větrný mlýn
 Drnovice
 Sudický dvůr
 Porčův mlýn
 Drnovice
 boží muka
 Lysice
 Žďárná
 boží muka
 Blansko
 rybník Suchý
 kostel sv. Martina
 Koňský spád
 Lečenec
 propast Macocha
 Blansek
 Punkevní jeskyně
 vápenka Malá dohoda
 Podolí
 Kalvodův kříž
 Rychvald
 Kateřinská jeskyně
 Dvorce
 Holštejn
 Milonice
 Milonice
 Čertův most
 Piková dáma
 Zukalův mlýn
 Rytířská jeskyně
 Holštejn
 Nová a Stará Rasovna
 Ostrov u Macochy
 Vápenka
 Hradisko
 jeskyně Balcarka
 Oborský dvůr
 Cigánská jeskyně
 kostel sv. Marka
 boží muka
 kostel sv. Stanislava
 Újezd u Černé Hory
 Olomučany
 Kunštát
 Krchůvek
 Letovice
 Kořenec
 Šebetov
 Šebetov
 Černá skála
 Trmačov
 Štěničkův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 Rudice
 Burianova rozhledna
 boží muka
 kostel sv. Kateřiny
 boží muka
 Starý hrad u Adamova
 boží muka
 kříž na Zálomí
 kaolinový lom Seč
 Hlaváčkův kříž
 Nový hrad
 Jedovnice
 boží muka
 kaple sv. Barbory
 Babylon u Kozárova
 Rudice
 Panský dům
 archeopark Isarno
 kostel sv. Václava
 Rudické propadání
 Lesovna
 evangelický kostel
 kaple sv. Antonína
 Hugova huť
 Olšovec
 kostel sv. Klimenta
 Kojál
 boží muka
 kaple sv. Josefa
 zvonice
 kostel sv. Josefa
 Borotín
 Jáchymka
 Býčí skála
 Stará huť u Adamova
 Budkovany
 Rozstání
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Cetkovice
 Babí lom
 kaple svaté Anny
 Rakovec
 kostel sv. Jeronýma
 Křetín
 hrádek Lipová
 zvonice
 Bystřec
 Rozsíčka
 bunkry
 Čebínka
 kostel sv. Jiří
 Ruprechtov
 došková chalupa
 zvonice
 biokoridor Skřípov
 Vilémov
 kostel sv. Václava
 Sentice
Základní informace místa
ID místa: 810
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.7.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jak přežít týden u moře v Bulharské Albeně nedaleko Varny

Cestování

Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.

Výprava do divoké krajiny Connemary na západě Irska

Cestování

Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.

Tarif elektřina pro soláry a virtuální baterie. Je to opravdu smysluplné?

Ostatní

Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Historie

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Naposledy navštívené

reklama