
Panské sídlo - tvrz - vzniklo pravděpodobně snad již ve 14. století jako sídlo vladyků z Holkova. Lokalizaci a jeho stavební podobu dnes neznáme. Během 16. století si majitelé statku Kunášové z Machovic nechali vystavět nové sídlo (renesanční tvrz) přímo v poplužním dvoře, zaujímajícím jihovýchodní část vesnice. Do dnešní doby se dochovala obdélná patrová budova tvořící západní křídlo dvora, využitá při výstavbě mladšího zámku (rezidence). Jeho místnosti jsou v přízemí zaklenuty valenými klenbami s výsečemi a v patře zůstal zachován renesanční dveřní portál s profilovaným ostěním. Někdy v průběhu 19. století došlo k úpravě budovy sídla, při níž zanikl přístavek při jeho severovýchodním nároží, patrný ještě na katastrální mapě z r. 1827. Budova zámku (rezidence) a přilehlý dvůr jsou v soukromém majetku a slouží jako hippo farma.
Ves Holkov se připomíná až v druhé polovině 14. století, kdy se jako první po ní psal v letech 1378-1413 Matyáš. V držení jeho rodu byla do doby kolem r. 1475, kdy ji získal Jindřich Roubík z Hlavatec. Po něm tu seděl od r. 1513 Jiří Kunáš z Machovic a jeho potomci až do r. 1640. Po dalším střídání majitelů statek nakonec připadl r. 1757 klášteru ve Zlaté Koruně a po jeho zrušení městu Český Krumlov.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.