Jezero

Geologové odhadují, že se tak stalo poměrně nedávno, asi až v 16. - 17. stol., kdy zde ještě stával původní prales. Okolní krajina byla osídlována až na počátku 18. století. Jezero je opředeno mnoha pověstmi, které jsou plné draků, ale sídlo zde měl i mocný vodník. Postavit ho však měli čerti, pochopitelně za jednu noc. Nejznámější je však pověst Karlovské jezero od Karla Jaromíra Erbena, kterou najdeme v národních pohádkách. Samotné jezero není nijak velké. Severní část je mokřad, který je převážně zarostlý rákosem. Západní strana jezera přechází v lesní porost, v jižní části stojí několik usedlostí. Zajímavě vypadá jihozápadní část, kde jsou vidět skalní útvary s balvanovým mořem. Zde byly zjištěny i magnetické anomálie. Délka jezera činí zhruba 230 m a šířka se pohybuje od 60 do 80 m. Jižní část mezi staveními má šířku asi 25 m.

Letěli hodiny a hodiny nad lesy, poli i městy, až konečně dosedli na náměstí jednoho velkého města v poušti. Zde černokněžník oba draky zabil, jejich maso rozporcoval a draze rozprodal místním obyvatelům. Pak bohatě odměnil chalupníka penězi, přivolal černého kozla, na kterého chalupník nasedl, a kozel jej odnesl zpět na jeho louku ve Velkých Karlovicích. Chalupník dosekal louku, a protože se již smrákalo, vydal se z práce domů. Zde jej jeho žena přivítala s úlevným pláčem, protože tomu bylo přesně rok, co nebyl doma. Několik dalších pověstí má vztah také k pekelným silám. Ďábel prý například vyhloubil přilehlou strouhu, když se pokoušel odvést odtud vodu na svůj mlýn postavený na Radhošti. Použil k tomu čerty, kteří zanechali na okolních balvanech stopy svých drápů i otisky řetězů, jimiž byli přivázáni..