
Předmětem ochrany národní přírodní památky Skalky skřítků jsou pseudokrasové dutiny ve strmém severozápadním svahu Švédlova vrchu (Schwedelberg) na okraji Doupovských vrchů. Přilehlá společenstva lipových javořin, lipodubových a dubových bučin mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. Chráněné území zvané Skalky skřítků má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Skalky skřítků jsou geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami pseudokrasových dutin vytvořených ve vulkanické brekcii (slepenec ostrých úlomků hornin vzniklý sopečnou činností) na západním okraji pozůstatků třetihorní sopky. Dutiny mají oválný až téměř kruhový průřez o průměru od několika do 150 cm, jsou většinou horizontální, orientované kolmo i šikmo ke skalní stěně a hluboké od několika desítek centimetrů až k přibližně k pěti metrům. Jsou situovány do dvou pater vzdálených od sebe několik metrů a v části, kde se jedna z nejširších rourovitých chodeb rozšiřuje… číst dále
K místu se váže legenda o skřítcích, kteří zde hlídali poklad a od lidí, s nimiž zde společně žili, vyžadovali jen jídlo. S postupující dobou však chamtiví sedláci dávali skřítkům stále méně, až se malí obyvatelé rozhodli místo opustit. Král skřítků požádal převozníka přes Ohři, zda by je mohl přepravit, což on celý den dělal a vysloužil si za to od krále zlato. Ten mu také nabídl, že může celý národ spatřit a být tak posledním, kdo jej zde uvidí. Převozníka zajímalo, kolik skřítků vlastně převezl a nabídku přijal. Po povelu „Klobouky dolů!“ jich převozník spatřil tisíce, načež se skřítci rozešli ke Krušným horám a nikdo je zde již nespatřil. Pověst byla základem pro oficiální pojmenování národní přírodní památky, dříve lidově zvané též Trpasličí jeskyně.