Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.
Hlavní obrázek místa
Skalky skřítků
© Simona Kidlesová, 05/2011
Skalky skřítků je název národní přírodní památky v západní části Doupovských hor. Leží na katastrálním území nově vzniklé obce Doupovské Hradiště, což je umělý společný název čtyř sídelních celků, které byly počátkem roku 2016 vyčleněny z vojenského újezdu Hradiště. Přístup k tomuto geologickému útvaru vede od myslivny ležící na červené značce, vedoucí nad pravým břehem Ohře z osady Dubina, části obce Šemnice, do kdysi lázeňské obce Kyselka, a to souběžně se silnicí II/222. Na turistickém rozcestí tu začíná žlutě značená odbočka, která po 1,7 km končí právě u Skalek skřítků. Cesta vede vzhůru lesem směrem k hranici vojenského újezdu Hradiště a na Švédlově vrchu se svažuje k vlastním skalkám.
26.3. 2016
popis

Předmětem ochrany národní přírodní památky Skalky skřítků jsou pseudokrasové dutiny ve strmém severozápadním svahu Švédlova vrchu (Schwedelberg) na okraji Doupovských vrchů. Přilehlá společenstva lipových javořin, lipodubových a dubových bučin mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. Chráněné území zvané Skalky skřítků má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Skalky skřítků jsou geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami pseudokrasových dutin vytvořených ve vulkanické brekcii (slepenec ostrých úlomků hornin vzniklý sopečnou činností) na západním okraji pozůstatků třetihorní sopky. Dutiny mají oválný až téměř kruhový průřez o průměru od několika do 150 cm, jsou většinou horizontální, orientované kolmo i šikmo ke skalní stěně a hluboké od několika desítek centimetrů až k přibližně k pěti metrům. Jsou situovány do dvou pater vzdálených od sebe několik metrů a v části, kde se jedna z nejširších rourovitých chodeb rozšiřuje…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím internetových stránek wikipedie.org a www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz), 26.3. 2016

pověsti

Pověst o skřítcích

K místu se váže legenda o skřítcích, kteří zde hlídali poklad a od lidí, s nimiž zde společně žili, vyžadovali jen jídlo. S postupující dobou však chamtiví sedláci dávali skřítkům stále méně, až se malí obyvatelé rozhodli místo opustit. Král skřítků požádal převozníka přes Ohři, zda by je mohl přepravit, což on celý den dělal a vysloužil si za to od krále zlato. Ten mu také nabídl, že může celý národ spatřit a být tak posledním, kdo jej zde uvidí. Převozníka zajímalo, kolik skřítků vlastně převezl a nabídku přijal. Po povelu „Klobouky dolů!“ jich převozník spatřil tisíce, načež se skřítci rozešli ke Krušným horám a nikdo je zde již nespatřil. Pověst byla základem pro oficiální pojmenování národní přírodní památky, dříve lidově zvané též Trpasličí jeskyně.

26.3. 2016

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Doupovské Hradiště

Místa v okolí

 Bučina
 Lázně Kyselka
 Šemnická skála
 Radošov
 Velichov
 Andělská Hora
 Mořičov
 Stružná
 Jírov
 Bražec
 Goethova vyhlídka
 Hájek
 Dalovice
 Dalovice
 Dalovice
 Ostrov
 radnice
 mariánský sloup
 Jižní prameny
 Zámecká kolonáda
 Mlýnská kolonáda
 Tržní kolonáda
 Vřídelní kolonáda
 Karlovy Vary
 kostel sv. Lukáše
 Jelení skok
 Sadová kolonáda
 Jelení pramen
 vyhlídka Karla IV.
 Květnová
 Květnová
 Diana
 Rudá věž smrti
 Hungerberg
 neogotická studna
 kašna
 Sedlec
 radnice
 kaple Panny Marie z Re
 bývalá fara
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Urbana
 Hartenštejn
 kostel sv. Linharta
 Bochov
 Hauenštejn
 kaple v býv. Popově
 Javorná
 Himlštejn
 kostel sv. Martina
 Doubí
 kostel sv. Leonarda
 židovský hřbitov
 Údrč
 Údrč
 kaple sv. Barbory
 Děpoltovice
 Děpoltovice
 Luka
 kostel sv. Vavřince
 Svatošské skály
 městský hřbitov
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Anny
 evangelický kostel
 kaple sv. Anny
 Jáchymov
 kaple Panny Marie
 Maleš
 Ratibořský mlýn
 Budov
 Budov
 Freudenstein
 nová radnice
 boží muka
 mincovna
 kostel sv. Jáchyma
 Klejnštejn
 Verušičky
 Týniště
 Čichalovský mlýn
 Plešivec
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jiří
 kaple
 Šumburk
 Šumburk
 kaple
 kaple Kaina a Ábela
 Blažkův mlýn
 návesní kaple
 Egerberk
 Lázně Evženie
 Klášterecká kyselka
 hornické muzeum
Základní informace místa
ID místa: 12758
Typ místa: příroda
Podkategorie: jeskyně
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.3.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama