Barokní kaple naproti novému zámku na rozcestí, postavená kolem roku 1730. Obdélná, s pilastry v průčelí a volutově tvarovaným štítem, se sedlově zvalbenou střechou. Ve výklenku v podobě grotty socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731. Památkově chráněná.
Nové Hrady (německy Gratzen) jsou město nedaleko rakouských hranic, asi 30 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Ve středověku bylo významnou pohraniční pevností. V písemných pramenech je zde zmiňováno slovanské hradiště a ve 13. století vrcholně středověký hrad, patřící rodu Vítkovců. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Je zde spousta památek, z nichž z nejvýznamnějších jsou hrad, Buquoyská rezidence a nový zámek se zámeckým parkem, ze sakrálních památek kostel sv. Petra a Pavla, u něj pak klášter servitů Božího milosrdenství rodiny Panny Marie a hrobka hraběcího rodu Buquoyů na hřbitově. Z nejbližšího okolí vyniká Terčino, též Tereziino údolí - národní přírodní památka s romantickými stavbami, umělým vodopádem a tvrzí Cuknštejnem a přírodní památka Sokolí hnízdo a bažantnice. Město leží na silnicích II/154 Kaplice - Třeboň a II/156 České Budějovice - Nové Hrady. Dále zde kolem nového zámku vede silnice na hraniční přechod s Rakouskem Nové Hrady-Pyhrabruck; u přechodu se nalézají hraniční kameny. V místní části Byňově-Jakuli, cca 5 km od vlastního města je železniční stanice Nové Hrady na trati č. 199 České Budějovice-České Velenice-Gmünd. Procházejí tudy cyklostezky 34, EV13, GW Rožmberského dědictví a 34, 1048, EV13, Paměti Vitorazska a Paměti Novohradska; dále červená turistická stezka - Stezka Českem - která prochází městem; s modrou odbočkou u nového zámku směrem na PP Sokolí hnízdo a bažantnice a Petříkov (vlaková zastávka na trati č. 199 České Budějovice - České Velenice - Gmünd).
Wikipedie; mapy.cz; Jaroslav Špiroch., 4.1. 2022
Kaple stojí na rozcestí nedaleko nového zámku a pochází z doby kolem roku 1730. Na dnešní místo byla přenesena v roce 1854. Je součástí městské památkové zóny. Památkově chráněna od 3.5.1958. Je to zděná stavba šířkového obdélného půdorysu s předsazenými pilíři v nárožích. Průčelí je otevřeno stlačenou archivoltou, jež je uzavřena ozdobnou kovanou mříží. Otvor je flankován pilastry nesoucími nad vrcholem archivolty hrotitě vzedmutou korunní římsu, podpíranou na vysunutých nárožích opět pilastry. Vrcholí volutově tvarovaným štítem se strmým trojúhelným nástavcem. Je krytá zvalbenou sedlovou střechou s taškami. V interiéru je stlačeně zaklenutá vzácná grotta s umělým krápníkovým stropem a zdmi z lomových kamenů. V ní je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731.
Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch., 4.1. 2022
