pozůstatky residence ze severozápadu
© Jaroslav Špiroch 05/2024
Původně trojkřídlá patrová budova, jejíž průčelí členily pilastry a mohutná hlavní římsa. Vstup do ní se nacházel na straně proti kostelu. Podle dobového popisu z 18. století byla residence dlouhá 22 a 1/2 sáhu, široká 5 a 1/2 sáhu, výška od podlahy činila 4 a 1/2 sáhu a sklep ve svažitém terénu dosahoval hloubky 2 a 1/2 sáhu. V přízemí se nacházely čtyři malé pokoje o jediném okně, kuchyně, velký pokoj prosvětlený pěti okny a další se dvěma okny a malým vedlejším pokojíkem, skladovací prostor a pod tím sklep. Patro obsahovalo rovněž čtveřici pokojů s jedním oknem, dva se třemi okny, jednu místnost se šesti okny a dva vedlejší pokoje, vše uzpůsobené pro pobyt vrchnosti a jejich vznešených hostí. V zadní části residence byla panská lázeň, sestávající se ze čtyř místností. Ze skvostné residence se dosud zachoval pozůstatek ve formě nevýrazné zříceniny. Jeho prostor dnes vymezuje jakási rovná terasa,… číst dále
Na počátku 18. století se začala šířit sláva zdejšího poutního místa a lázní, kterou zvláště podporovali majitelé novohradského panství, hraběcí rodina Buquoyů. V letech 1708 - 1715 zde vyrostl poutní kostel Panny Marie Těšitelky a krátce poté lázeňská budova s hostincem. Současně s kostelem nechal stavět hrabě Albert Karel Buquoy na přilehlém pozemku lázeňský zámeček (residenci), který byl dokončen za jeho syna Karla Kajetána v roce 1717. V poslední čtvrtině 18. století začal zámeček ztrácet na svém původním významu, neboť v jeho objektu bydlel farář, kaplan, poustevník, část byla od 80. let pronajata na řemeslnické dílny a od roku 1778 zde byla umístěna i škola. V roce 1817 pak byl ve veřejné dražbě získán do vlastnictví obce. Některé prostory nadále sloužily ke školním účelům, jiné byly pronajímány a později odprodány soukromým osobám. Později po postavení nové školní budovy prostory sloužily jako sídlo pošty, četnické… číst dále
|
Přihlášení |
