pamětní kříž Václava Beneše Třebízského

V. Třebízského. Ta je zhotovena z bronzu. Podstavec má profilovanou patku, hranolový, směrem vzhůru mírně se zužující dřík a profilovanou hlavici. Na čelní jižní straně uprostřed podstavce vystupuje obdélné kamenné pole s vykrojenými rohy a s rytým nápisem: VÁCSLAV / BENEŠ TŘEBÍZSKÝ. Nad i pod tímto polem jsou připevněny bronzové lipové větvičky. Ze zadní strany je v obdélném poli rytý nápis: POSTAVENO SPOLKEM / TŘEBÍZSKÝ / V KLECANECH / MDCCCLXXXXVIII. K pomníku vedou z jižní strany schody o pěti stupních. Z jižní strany pomník obkružuje novodobá nízká zděná zídka z bílých cihel. Pamětní kříž Václava Beneše Třebízského je zapsán do státního seznamu kulturních památek v roce 1967..

Vystudoval německé piaristické gymnázium ve Slaném, kde byl jeho spolužákem Jaroslav Vrchlický. Vyšší gymnázium, rovněž německé piaristické, absolvoval v Praze na Novém Městě. Roku 1875 dokončil studia a byl vysvěcen na kněze. Nastoupil nejprve do Litně u Berouna, Od roku 1876 působil jako kaplan při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech u Prahy. Navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních na tuberkulózu zemřel. Již v době studií začal pod pseudonymem psát své první literární pokusy. Brzy na to také přijal své druhé jméno Třebízský, protože v té době na literárním poli působil již Václav Beneš Šumavský. Jeho oblíbeným tématem bylo taktéž husitství, ale věnoval se i jiným obdobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj mnoha Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan. Václav Beneš Třebízský byl nejoblíbenějším spisovatelem své doby. Čeští čtenáři ho označovali za „miláčka lidu“..