Třebovice

Nejstarší písemná zmínka o tvrzi v Třebovicích, která patřila Benešovi z Kravař, je zaznamenána v listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377. V roce 1424 tuto tvrz spolu s dvorem, mlýnem a ostatním příslušenstvím zapsal Jan Jičínský z Kravař své manželce - opavské kněžně Anežce. Po jeho smrti přešly Třebovice do majetku opavských knížat, z nichž Václav je dal ještě s Porubou a Svinovem do dědičného užívání bratrům Janovi a Matějovi Sobkovi z Kornic. Z dalších majitelů si připomeňme také Štěpána Střelu mladšího z Chechle, který vlastnil Třebovice v roce 1451. Po něm je zdědil jeho syn Jiří. Ovšem ten zemřel jako bezdětný kolem roku 1513, a tak se dědičkou majetku stala jeho sestra Markéta Střelová z Chechle, provdaná Bzencová z Markvartovic. Ves předala do držení synovi Fabiánovi, který ji v roce 1522 postoupil bratrovi Jindřichovi. Za Václava Sedlnického z Choltic (v roce 1663) je tvrz popisována jako pustá a částečně užívána ke skladování obilí. V období 1684-1697 ji pak Václav Leopold Gussnar z Komorné nechal přestavět na jednoposchoďový barokní zámek obdélníkového půdorysu k němuž příslušel rozlehlý panský dvůr. K posledním majitelům třebovického statku patřili Stonawští. Marie Scholzová-Stonawská (*1.12.1859) byla jeho majitelkou až do své smrti 30. března 1944. Po válce zámek značně chátral a roku 1958 byl zbořen.