© Milan Caha 01/2020
Město Pyšely leží 30 km jižně od Prahy. Z Pyšel je autobusové spojení do Prahy a Benešova a integrovaná doprava na vlakové spojení na směr Praha a Benešov.
Osudy panského sídla nejsou zcela jasné. Kdy byla tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18. stol. přestavěn, nelze přesně zjistit. R. 1820 byl opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla r. 1838 zase zbořena. Před r. 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a znovu byla postavena věž. Z kaple, zrušené r. 1862, se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.
V současné době zámek slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy. Veřejnosti je nepřístupný.
Historie města sahá asi do 11.-12. století. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel. Zdejší tvrz je prvně připomínána r. ...1542, kdy pyšelské zboží vlastnil Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic a jeho žena Kateřina z Dubé. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v r. 1587, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína. V období pobělohorských konfiskacích byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. Následovalo období, kdy se majitelé rychle měnili Roku 1787, kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V r. 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. Po Jáchymovi Voračickém z Paběnic převzal Pyšely jeho mladší bratr Jan Antonín a ten panství prodal r. 1810 pražskému velkoobchodníkovi Ignáci Falkemu. R. 1815 postihl Pyšely požár. R. 1823 koupila panství hraběnka Karolína z Valdštejna-Vartenberka a r. 1830 je prodala hraběnce Izabele z Auersperka. Po ní zdědil panství její syn hrabě František Xaver Auersperk. Od něho koupil Pyšely r. 1846 kurfiřt hessensko-kasselský Vilém II. a jeho žena Karolína, jejichž potomkům patřily až do r. 1945. Osudy panského sídla nejsou zcela jasné. Kdy byla tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18. stol. přestavěn, nelze přesně zjistit. R. 1820 byl opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla r. 1838 zase zbořena. Před r. 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a znovu byla postavena věž. Z kaple, zrušené r. 1862, se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokeními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. V současné době zámek slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy..
Zámek v renesančním slohu vystavěl Karel I. Mracký z Dubé ( zemřel L.P.1623 ), dědic původní tvrze, po své bezdětné tetě Kateřině z Dubé s manželem Ondřejem Nebřehem z Nebřehovic na Pyšelích a to po jejich smrti. Manželkou Karla I. Mrackého z Dubé byla Magdalana Kateřina z Donína. ...Jeho syn Karel II. Mracký z Dubé měl pak manželku Marianu z Donína. Rodu Mrackých byl L.P.1622 zámek zkonfiskován. Člen konfiskační komise Václav Vratislav z Mitrovic pak zámek přihrál zdarma svoji sestře Dorotě provdané za Hallweila. Potomci okradených Mrackých se z kutnohorska o zámek soudili s habsburskou státní mocí, ještě L.P.1679, avšak neúspěšně, neboť u soudu byli použito podvržené svědectví hraběnky Doroty Lamboyové , která tvrdila , že zámek řádně koupila L.P.1622 a potom ho prodala v L.P.1623 řádně Halleweilům. Dále zde vládli Haleweilové a pokud možno vše o Mrackých zametli a takto to v této době bylo v celých Čechách..
|
Přihlášení |
