Kostolec

n. l.). Příslušníci velatické kultury navršili na severní straně lokality mohutný, 120 m dlouhý šíjový val a před ním vyhloubili příkop. Archeologický výzkum provedený v letech 1968-1972 a 1975 potvrdil, že obyvatelé hradiště se zabývali sléváním bronzu. Potvrzuje to nález slévacích forem a velkého množství bronzových předmětů. Znovu bylo hradiště osídleno ve 2. a 3. stol. a poté až Slovany v 9. stol, v době Velkomoravské říše. Slovanskému hradišti na Kostolci předcházelo hradiště v Pobedime. To bylo zničeno v 1. pol. 9. stol. nejspíše v důsledku expanze knížete Mojmíra na území dnešního Slovenska v letech 830-833. Hradiště na Kostolci bylo osídleno kolem roku 850, mělo podobu velmožského dvorce o rozloze přibližně 0,5 ha. Pro jeho obranu bylo využito staršího valu a příkopu z doby bronzové. Na vrcholu valu byla postavena dřevěná palisáda. Uvnitř hradiště stála kamenná rotunda s apsidou. Dvorec zanikl někdy v pol. 10. stol., rotunda o něco později. Od konce 10. stol. do 14. stol. sloužilo okolí rotundy na hradišti jako hřbitov. Podle odhadu tu bylo za celou tuto dobu pohřbeno až 1900 lidí. V době kolem poloviny 15. stol. sloužilo hradiště jako husitský vojenský tábor. Znovu se tu pochovávalo i v novověku od poslední třetiny 16. stol. do druhé třetiny 19. stol. Jedná se o přibližně 340-360 pohřbů. Po ukončení archeologického výzkumu v roce 1976 přešla lokalita do péče Balneologického (lázeňského) muzea v Piešťanech. Muzeum nechalo částečně obnovit palisádové opevnění..