
V trhových smlouvách panství Vrchlabského připomíná se r. 1534 Purkhybl a r. 1561 Purkhybl zámek pustý. Nesnadno jest polohu jeho vyhledati. Neb. Ant. Malochovi povídáno od jedněch, že je to tvrziště mezi Švarctálem a Maršovem, od jiných, že jest to skála na hoře lesem porostlá asi půl čtvrti hodiny od kostela Švarctálského; lidé prý tomu místu říkají Burghübl a povídají, že tu hrad stával. Jméno samo svědčí o tom, že se již v 16. věku pravé jméno této tvrze zapomenulo. Možná, že tu bylo sídlo statku, který Jan Krupý z Probluze Janu Kordulovi ze Sloupna prodal.
Paví hrad Jedna ze zajímavých pověstí hovoří o pevnosti stojící na místě dnešního Purkhyblu. Zdejší urozená paní prý chovala spousty nádherných pávů, které pravidelně vodila ke koupeli do blízkého Smrčinového potoka. Tomuto údolí se proto začalo říkat Paví údolí – Pfauenzahl, Pfauenthall. V erbovní symbolice páv představoval symbol přepychu, bohatství a nadřazenosti. Paví chvost býval často dosazován do klenotu erbovního znamení. Poklad v zemi Existuje několik desítek pověstí o otevírajícím se podzemí v určitý den křesťanského svátku. I na zdejším Purkhyblu se prý kdysi na svátek Božího těla otevřel vchod do podzemí jedné ženě, která tudy šla se svým dítětem. Matku navedla zvědavost do podzemí plného pokladů a dítě nechala stát u vchodu. Na dítě zapomněla a našla jej na tomtéž místě až přesně za rok. V ruce drželo totéž jablko, stejně jako před rokem. Bílá paní a zlaté jablko O Purkhyblu ale také existuje tatáž pověst… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.