
Rotunda sv. Martina je zachovalá a zvláštní tím, že z ní vyrůstá kostel, který ji po staletí konzervoval. Okolo kostela s rotundou je místní hřbitov. Rotundu najdeme v obci Kostelec u Křížků na jih od Prahy. Tam se dostaneme po staré benešovské silnici a v obci Želivec odbočíme doprava na Kostelec.
(Nasvědčuje o tom i název jedné části obce – Kalefáč či Kalifáč – z lat. Kalefacere – tak se právě nazývá období, kdy se sv. Vojtěch vracel z Říma přes Linec a Budějovice do Prahy s 12 benediktýny). Podle zvyklosti zůstali benediktýni zůstali v malé osadě nedaleko Prahy. Sv. Vojtěch se vydal do Prahy vyjednávat s tehdejším knížetem Boleslavem II. o založení prvního mužského kláštera (zal. 993 Břevnovský klášter ). Po roce se vrátil a našel zde své druhy živé a zdravé a tak na kopci položil kámen jako poděkování za šťastné shledání. Přítomnost sv. Vojtěcha v tomto kraji připomínají i názvy některých okolních obcí – Radimovice (Radim – bratr sv. Vojtěcha), Radlík (Radla – přítel a učitel sv. Vojtěcha). (Povšimněte si, že všechna jména začínají na R.)
Benediktýni zde nejspíše založili malou kamennou svatyni. Ve 12. stol. Nechal dřívější kamennou stavbu přebudovat v rotundu děkan vyšehradské kapituly (úřad zastával v letech 1157-1171), která jakožto presbytář se dochovala do dnešních dnů. Je to jedna asi z 30 rotund, která se v Čechách dochovala, Hlubočina, Volešovice, Štiřín, Nechánice, Pohoří, Skalka, Chotouň, Skuheř, Struhařov, Sulice, Těptín, Želivec, Nová Hospoda, Čakovice, Grybla, Turaně. V době husitských válek byla fara neobsazena. Do roku 1782, kdy příkazem císaře Josefa II. byla fara opět obnovena. Je považována za čtvrtou nejstarší rotundu té doby (Luková., Bíteš, sv. Longin v Praze). Raritou této rotundy je, že apsida vybočuje z půlkruhu. Z tohoto období se datují i staré malby. K nejstarším malířským památkám patří fresková malba Matky Boží s Ježíškem z počátku 13. stol., která byla namalována do surového zdiva. První přestavba proběhla v roce 1264, kdy se zdivo po úderu blesku začalo dělit na dvě části. V té době byla přistavěna kamenná věž a na druhé straně malá čtvercová loď, která podpírala rotundu. Do rotundy byl probourán otvor a vznikl tak vítězný oblouk. Světitel tohoto rozšířeného kostela byl biskup Jan III. z Dražic, který při této příležitosti řekl, že „proto si této svatyně tak velice váží, poněvadž dle neklamných důkazů byla vysvěcena sv. Vojtěchem.“
Od roku 1350 je kostel připomínán jako farní tzn. se stálým místem kněze. Současně byla farnost rozšířena o okolní vesnice – Březek na, byl zdejší kostel přičleněn k farnosti Jílovské a čas od času zde řeholníci z tamního kláštera konaly bohoslužby. V roce 1685 je ulit velký zvon Martin jako dar zdejšímu chrámu. Roku 1894 je postavena zeď kolem hřbitova, kamenný taras a byl rozšířen hřbitov před márnicí
Roku 1902 byly převezeny z bývalé kaple Lojovické převezeny do Štiřína a odtud do Kostelce sochy svatých – Jana Nepomuckého. Sv. Václava, šesti andělíčků a dvou řeholnic, které vrchnost štiřínská (Ringhofferové) darovala spolu s obrazem bílé holubice v ozdobném rámu ze 14.století, pocházející z konviktu v Bartolomějské ulici. Roku 1910 jsou v kostelním inventaři uvedeny zvony: sv. Štěpán, sv. Martin, sv. Václav, sv. Anna, sv. Jan a sv. Pavel, který byl již tehdy puklý a později se úplně ztratil. Roku 1916 začalo rekvírování zvonů vyrobených po roce 1700. U kosteleckého kostela byly odebrány zvony Václav, přelitý roku 1850 a umíráček, Jan a Pavel (vážil 120 kg) a tak v Kostelci zůstali jen zvony: Martin z roku 1685 a Anna z roku 1500. Pro zvony si přišlo deset vojínů, kteří zvony sejmuli a po provaze spustili za účasti celé obce. Roku 1932 byly zakoupeny dva zvony. Vojtěch – Václav (vážící 250 kg), a Anna – Marie (vážící 150 kg). Zvony byly ulité firmou Herold v Chomutově. Oba v ceně 11 00 Kč. Rodina Rigenhofferů věnovala na zvony 3 000 Kč. Roku 1941 proběhlo další rekvírování zvonů. Roku 1949 uspořádal P. Blaise peněžní sbírku na zhotovení nových oken. Roku 1966 bylo dětem a učitelům zakázáno navštěvovat mší svatou. V roce 1989 se opravoval vnitřek kostela, zvenku byl natřen štukem, střecha byla pokryta eternitem. Archeologický průzkum většího rozsahu zde nebyl prováděn. Na kostele je nápis, že pochází z 10. století. Rozborem zdiva bylo zjištěno, že zdi kaple jsou z přelomu 12. a 13. století..