Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 03/2020
Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364, kdy zde působil plebán Jiří. Řada dalších známých plebánů končí rokem 1418, kdy zde sloužil plebán Petr. Po husitských bouřích v kostele sloužili husitští faráři. Po rekatolizaci zde v 17. století působil jezuita Bohuslav Balbín. Od roku 1763 byla Kamenice majetkem arcibiskupství Pražského. V roce 1797 dal kostel barokně přestavět, zvýšit a nově sklenout, arcibiskup Vilém Florentin Salm. Presbytář byl tehdy sklenut křížovou klenbou bez žeber, loď valenou klenbou, na které je nástropní obraz Mojžíš na hoře Sinaj. Rovněž v té době byla přistavěna sakristie. Do nynější podoby byl přestavěn architektem Jiřím Stibralem roku 1898. Architekt Stibral v té době intenzivně pracoval pro pro rodinu Ringhofferů, projektoval jejich hrobku, upravoval pro ně zámky v Kamenici, Štiříně a Olešovicích, dokonce se podílel na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer. Kolem kostela byl hřbitov, ten byl už roku 1810 zrušen a proměněn v část zámeckého parku. Hřbitov připomíná kamenný kříž. Na podstavci býval nápis:“Poněvadž na tomto místě ještě kosti v Pánu zesnulých osadníků odpočívají, proto Jejich knížecí milost Vilém Flor. Salm-Salm kníže arcibiskup Pražský, tento kříž postaviti dal, aby nábožní křesťané pro upamatování na své předky „Otče náš“ a „Zdrávas“ nábožně se pomodlili L.P. 1810.“
Milan Caha (zdroj: http://urad.ricany.cz/farnost/kamenice/), 23.3. 2020
Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Kamenice

Místa v okolí

 Kamenice
 Ringhofferova hrobka
 kostel sv. Martina
 Štiřín
 dům ATIS
 Ládví
 Mandava
 Skalsko
 Sulice
 Božešice
 Mokřany
 Velké Popovice
 Lojovice
 Obětní kameny
 Zbořený Kostelec
 Turyň
 Nebřenice
 zvonice
 Předboř
 radnice
 Radlík
 kostel sv. Ludmily
 Berchtold
 Včelní hrádek
 kostel sv. Václava
 synagoga
 kostel Božího Těla
 rozhledna na Pepři
 Pyšely
 Lešany
 Žampašský most
 Týnec nad Sázavou
 štola sv. Josefa
 Modletice
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 lom Chlum
 Chlum
 kostel sv. Mikuláše
 Strančice
 synagoga
 kaple sv. Anny
 Dobřejovice
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Petra
 kamenný most
 křížový kámen
 Husův sbor
 Zlatníky
 Zittův mlýn
 morový sloup
 fara
 Ježov
 Husův sbor
 Štefánikova mohyla
 Hrad u Čtyřkol
 vyhlídkový gloriet
 Vidlákova Lhota
 Zlenice
 Hodkovice
 Lštění
 Teletínský lom
 Mrač
 Mrač
 Mrač
 Tehov
 Průhonice
 Říčany
 mariánský sloup
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 Dolní Břežany
 Myšlín
 Stará Dubá
 městečko Odranec
 kostel sv. Markéty
 Zvole (Pod Věží)
 Benice
 kostel sv. Ondřeje
 Kolovraty
 Struhařov
 Na výhledu
 Hradištko
 synagoga
 boží muka
 Písnice
 most Dr. E. Beneše
 Štít
 Konopiště
 kostel sv. Kiliána
 Neštětická hora
 Zvolská homole
 Tloskovský mlýn
 Kunratice
 vodní mlýn
 synagoga
 kostel sv. Jakuba
 kostel Všech svatých
 Fantův mlýn
 Závist-Šance
 Uhříněves
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Kožlí
 kostel sv. Mikuláše
 Libuš
 kostel sv. Jakuba
 Petrovice
 Svojsíkova mohyla
 sousoší Kosmonautů
 pivovar
 Krásná Hora
 Nový hrad
 lom Kaménka
 Březí
 Chodovská tvrz
 pivovar
 Jablonná
 Komořany
 Zbraslav
 kostel sv. Havla
 Skalka
 Dolní Krč
 lom Na Plachtě
 kaple sv. Anny
 Lažany
 Střížkov
 kaple sv. Bartoloměje
 Branický most
 Akciové ledárny
 lázně Malá Chuchle
 Drtinova rozhledna
Základní informace místa
ID místa: 14748
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 23.3.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama