
Oblast přírodního parku Hornopožárský les je poseta desítkami a stovkami žulových balvanů, které mnohdy vytvářejí malebné skalní útvary. Jedná se o požárskou (původním názvem konopišťskou) žulu. Z pohledu geologie jde o biotitický leukokratní křemenný diorit. Takto to je i v případě Obětních kamenů, které najdeme nedaleko modře značené turistické trasy mezi hájovnami v Turyni a Horních Požárech. Jako „obětní“ je poprvé označila až v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Prohlubně a misky s odtokovým žlábkem na horní ploše největšího balvanu považovala za dílo lidských rukou. Mnohem pravděpodobnější je, že se jedná o přirozený výsledek selektivního zvětrávání žuly. Rovněž úvahy o souvislosti místa s nedalekou Kněží horou či oppidem na Závisti se jeví jako nepodložená spekulace. Nicméně kameny vytvářejí zajímavou scenérii a stojí za shlédnutí.