kaple Panny Marie Loretánské (Loreta)

Po zrušení původní hřbitova u kostela Povýšení sv. Kříže v centru byl v roce 1789 nový hřbitov zřízen v sousedství Lorety. Ta se tak stala hřbitovní kaplí. V roce 1999 byla celkově zrekonstruována. V interiéru je dělová koule, kterou sem umístil Halleweil jako projev díků za to, že při vpádu švédských vojsk dělostřelba (a konkrétně tato koule) nepoškodila jeho pražský dům..

převézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena..