
Barokní Loretánská kaple Panny Marie byla vystavěna roku 1699. Vystavět ji nechal majitel Pyšel, hrabě František Antonín Halleweil ve stylu svaté Chýše v Loretu v Itálii. Brzo se stala oblíbeným mariánským poutním místem. Za reforem císaře Josefa II. v roce 1781 byla uzavřena. Po zrušení původní hřbitova u kostela Povýšení sv. Kříže v centru byl v roce 1789 nový hřbitov zřízen v sousedství Lorety. Ta se tak stala hřbitovní kaplí. V roce 1999 byla celkově zrekonstruována. V interiéru je dělová koule, kterou sem umístil Halleweil jako projev díků za to, že při vpádu švédských vojsk dělostřelba (a konkrétně tato koule) nepoškodila jeho pražský dům.
Loretánská legenda vypráví, že Svatá chýše (ve které bylo Panně Marii archandělem Gabrielem zvěstováno, že se stane Matkou Boží) byla nejprve přenesena anděly do Tersata v Dalmácii, následně byla přenesena na druhou stranu Jaderského moře do lesíka nedaleko italské Ancony a nakonec na cestu vedoucí do městečka Recanati.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.