Zachovalý kostel z 14. století. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena. Najdeme v něm obraz sv. Benedikta, obraz sv. Prokopa, sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Kiliána, varhany z roku 1842.
Hlavní obrázek místa
Pohled od silnice
© Aleš Marek 11/2005
Kostel stojí na konci Davle. Z Prahy je to směrem na Zbraslav, stále po hlavní silnici směr Slapy. Po projetí Davlí se na konci vesnice nalevo objeví ostrov s pozůstatky kláštera a napravo kostel svatého Kiliána. Zastavit se dá rovnou na silnici pod kostelem a nebo odbočit z hlavní a zaparkovat vedle fary. Ta je po dlouhých letech konečně v rekonstrukci, která přišla za pět minut dvanáct. Okolo kostela je zaniklý hřbitov a zrekonstruovaná zvonice. Celé místo působí poněkud magicky a tajemně. Okolo kostela stojí kamenná hradba namísto oplocení. Napravo protéká potok a podél něho vede cesta do lesa, který je za kostelem. Potok je regulován malými kamennými hrázemi. Kostel svatého Kiliána je jediným v ČR zasvěceným svatému Kiliánovi.
Aleš Marek, 7.11. 2005
historie

Kostel sv. Kiliána byl především podle nejstarší dochované zmínka z roku 1352 dlouho považován za gotickou stavbu. Teprve při opravách na konci 80. let 20. století bylo náhodně odkryto románské zdivo lodi s okénkem a torzem portálu, které posunulo počátek chrámu zpět do poloviny 12. století. Poškození chrámu dávané do souvislosti s vpádem Braniborů po r. 1278 si vyžádalo raně gotickou přestavbu, další gotické úpravy následovaly ve druhé polovině 14. století. Kostel je jednolodní, obdélná stavba s trojboce ukončeným presbytářem klenutým valenou klenbou s lunetami a s hranolovou věží ve svém průčelí. Loď je kryta napodobenou valenou klenbou, v jejíž západní části je kruchta. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena, kruchta vestavěna v roce 1842. Dominantu tvoří hlavní oltář, zasvěcený Panně Marii a sv. Kiliánovi, jež pochází někdy z roku 1725. Postaraní oltář z roku 1741 byl zasvěcen sv.…  číst dále

Aleš Marek a Zany podle Umělecké památky Čech, svazek první a Památky středních Čech 1989-3, 7.11. 2005

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ), Davle

Místa v okolí

 synagoga
 Hradištko
 most Dr. E. Beneše
 Svojsíkova mohyla
 kostel sv. Ducha
 Trnová
 kostel sv. Markéty
 Zvole (Pod Věží)
 kostel sv. Jiří
 rozhledna na Pepři
 kostel Božího Těla
 štola sv. Josefa
 Žampašský most
 Černolické skály
 Zvolská homole
 Řitka
 Včelní hrádek
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Václava
 Brandejsova hrobka
 Humenská
 Radlík
 Kazín
 Všenory
 Teletínský lom
 kostel sv. Ludmily
 synagoga
 Závist-Šance
 Turyň
 Velká hospoda
 pivovar
 kostel sv. Václava
 Mníšek pod Brdy
 Dobřichovice
 Obětní kameny
 Dolní Břežany
 kostel sv. Zikmunda
 kostel sv. Havla
 Lešany
 Zbraslav
 pivovar
 Skalsko
 kaple
 Zlatníky
 Sudovice
 Jablonná
 Čámského mlýn
 Krcáb
 Na Pišťáku
 Komořany
 morový sloup
 kostel sv. Václava
 Karlík
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Mincovna
 radnice
 kašna
 stará koželužna
 Hodkovice
 měšťanský pivovar
 dům Salaš
 Drtinova rozhledna
 boží muka
 Třebotov
 kostel sv. Martina
 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 boží muka
 Sulice
 kostel sv. Martina
 Ringhofferova hrobka
 Lochkov
 boží muka
 Písnice
 Kalinův mlýn
 kostel sv. Kateřiny
 mlýn U Veselých
 Choteč
 Mandava
 Taslarův mlýn
 Kamenice
 Ostromeč
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Stanislava
 zvonice
 Zbořený Kostelec
 Škrábek
 Svinaře
 Králova stolice
 synagoga
 Libuš
 Tloskovský mlýn
 Týnec nad Sázavou
 židovský hřbitov
 Kunratice
 Karlštejn
 kostel sv. Palmácia
 lom Velká Amerika
 Budňanská skála
 Tloskov
 kostel sv. Václava
 vyhlídkový gloriet
 Modletice
 Neštětická hora
 Dobřejovice
 židovský hřbitov
 Průhonice
 Lužce
 Vysoký Újezd
 Vargač
 Čertův most
 kostel sv. Prokopa
Základní informace místa
ID místa: 3555
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.11.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama