Jižní průčelí
© Petr Turyna 08/2005
Dvacet kilometrů od jižních hranic Prahy (poblíž dnes známějšího zámku Štiřín) za pečlivě uzamčeným plotem prosvítá skrz stromoví bílá omítka pseudogotického zámku Kamenice. Dnes nepřístupný soukromý majetek stojí v jižní části obce při průmyslovém areálu. V anglickém parku který uvidíte při příchodu vás zaujme původně raně gotický kostelík sv. Františka Sefarínského a nápadný neogotický altánek, chybně považovaný za bývalou baštu vnějšího opevnění dávné tvrze. Samotný zámek je patrová budova, druhé patro tvoří pouze vyvýšená část středového rizalitu jižního průčelí. Výrazným prvkem je pak nad okolní stromy vystupující čtyřpatrová věž zakončená cimbuřím.
K půl kilometru vzdálené hrobce Ringhofferů se sochou „Ukřižovaný“ od J. V. Myslbeka vás přímo od zámku zavede příjemná cesta alejí.
Stručně k historiiV dalších letech často mění majitele a koncem 18. století je již nazývána zámkem. Začátkem 19. stol. Ringhofferové v Kamenici začínají průmyslově zpracovávat měď, vystavěna je válcovna plechů atd – základ současného podniku Strojmetal. Místní zámek získávají až r. 1860 a v rozmezí let 1875-80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“..
Za první zmínku o této lokalitě bývá považováno jméno Ratmíra z Kamenice, zapsané k r. 1266, ale s větší pravděpodobností se k ní vztahují zápisy se jmény členů rodiny Podnávců, která sídlila na Jílovsku. K r. 1318 je jmenován Markvart z Chvatliny neboli z Kamenice, ale také Bohuslav z Kamenice se syny Mikulášem a Bohuslavem, jinde pak Bohuslav, František a Miloslav z Kamenice a ještě další, k r. ...1322 jsou zmiňováni Mikuláš Podnávec z Kamenice a Jindřich z Kamenice, k r. 1364 Bohuněk Podnávec, k r. 1380 a 1388 Markvart z Kamenice a další Markvart z Kamenice k r. 1407. Už předtím tu však měl zboží konšel Nového Města pražského Frenclin z Kamenice a snad nějaký díl i pražští měšťané Štukové, z nichž Ondřej Štuk z Kamenice, doložený již r. 1410, rozdělil r. 1430 svůj majetek v Kamenici tak, že část s poplužním dvorem určil za dědictví synu Prokopovi, druhou část s tvrzí, která se tu poprvé uvádí, postoupil v dluhu Václavu Štukovi z Cholpic a Václavu z Miletína. K r. 1456 se připomíná Jindřich z Pitkovic seděním na Kamenic, r. 1462 tu zemřel Markvart z Kamenice, syn Jana Kameničky z Kamenice, a r. 1490 vedl spor Jan Kamenický z Pitkovic. Krátce nato získala Kamenici obec Nového Města pražského, která r. 1494 prodala zdejší poplužní dvůr, kvitance z r. 1509 však zní na doplatek kupní ceny za „dvůr a sídlo tu v Kamenici“. Po nezdařeném odboji v r. 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Novoměstským všechny statky, z nichž kamenický koupil r. 1550 Jan Frejnar z Branova. Tehdy byla kamenická tvrz uváděna jako pustá stejně jako r. 1551 ve Frejnarově závěti. R. 1559 za jeho zetě Pavla Žďárského z Lovče byla znovu zřízena, a tak bývá uváděna i při dalších majetkových převodech. R. 1564 byl statek pro dluhy a závady prodán Prokopu Otmarovi z Holohlav, dále postupován v dluhu r. 1566 Samsonovi Křeneckému z Ronova, r. 1576 Čeňkovi Mičanovi z Klinštejna a r. 1584 prodán k uspokojení věřitelů a ručitelů Ladislavu staršímu z Lobkovic na Chlumci. Lobkovicové měli Kamenici do r. 1629, kdy ji koupil Pavel Michna z Vacínova, ale jeho syn ji zase prodal a přes půl století tu vládli Kalhartové ze Štenfeldu. R. 1696 koupil statek hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a po deseti letech prodal spolu se statkem Dobřejovice hraběti Karlu Arnoštovi z Valdštejna. Spojené statky měl potom Jan Kašpar Günter ze Šterneku a od r. 1763 skoro sto let pražští arcibiskupové. Snad v té době tam bylo upraveno panské sídlo, protože v Schallerově Topografii z r. 1788 je už nazýváno zámkem; jeho vzhled se zachoval na Stibralově akvarelu z r. 1897 podle předlohy z počátku 19. století. Když r. 1820 už nestačila pražským kotlářům Ringhofferům jejich staroměstská dílna, zřídili někteří členové rodiny v Kamenici v starém poddanském mlýně (dnes čp. 10) měděný hamr, k němuž brzy přibyla tavírna mědi, snad i slévárna mosazi a později válcovna měděných plechů. Ringhofferové pak přikupovali i další tamní usedlosti a pozemky, až se jim konečně r. 1860 podařilo získat od pražského arcibiskupství i zámek. S později přikoupenými sousedními statky Štiřínem, Kostelcem u Křížků, Popovicemi a Lojovicemi měl velkostatek rodiny Ringhofferů r. 1890 rozlohu 2942 ha. V Kamenici byl v l. 1875 až 1880 vystavěn na místě staršího objektu architektem Jiřím Stibralem zámek ve stylu „normanské gotiky“, jednopatrový obdélného půdorysu, při krátké straně s věží opatřenou cimbuřím; ze středověké tvrze se zatím žádné zbytky zdiva najít nepodařilo.
|
Přihlášení |
