Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.
Hlavní obrázek místa
Terešovský židovský hřbitov
© Jiří Špaček, 08/2015
Židovský hřbitov je situován asi 2 km jihozápadně při úzké asfaltové silničce odbočující bez označení jižně od Terešova k osadě Bílá Skála, a to jižně po přejezdu Terešovského potoka. Bílá Skála je dnes místní částí Terešova s necelou dvacítkou obyvatel a leží na jeho katastru. Ze svažité návsi vycházejí třemi směry úzké silničky, avšak nenajdete tu žádné ukazatele směru. Židovský hřbitov byl údajně založen na přelomu 17. a 18. století, nicméně některé věrohodné prameny uvádějí již rok 1623. Z toho roku totiž pocházejí tzv. Knihy Haskary, které byly knihami židovského dobročinného spolku Pohřební bratrstvo v Terešově, dnes uložené v Židovském muzeu v Praze. Hřbitov údajně vznikl v místech, kde byli za vlády Jagellonců kolem roku 1520 pohřbeni Židé prchající z Prahy před epidemií moru, když nebyli kvůli obavám z nákazy vpuštěni do vsi. Některé rodiny se však přece jen v Terešově a v okolních obcích trvale usadily. Poté bylo založeno i pohřební bratrstvo a vznikla tak první židovská náboženská obec na Rokycansku. Za plat odváděný vrchnosti byli Židé v obcích trpěni a chráněni, neboť zmíněného r. 1623 terešovská vrchnost dovolila na tom místě, kde byly první židovské oběti moru pohřbeny, zřídit hřbitov. Za to byli usazení Židé povinni odvádět za každý pohřeb 45 krejcarů. Tento poplatek trval až do r. 1763, kdy tehdejší majitel Terešova změnil dosavadní způsob placení tak, že Židé byli povinni odvádět ročně, nehledě na počet zemřelých, 10 zlatých, ale zároveň jim bylo dovoleno hřbitov rozšířit a ohradit, což také bylo provedeno r. 1768. V r. 1816 byl ještě postaven hrobnický domek, který však byl už zbořen. Dnes se na ploše cca 4 092 m² nachází asi 300 náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, je značně zarostlý a téměř všechny náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu, místy…  číst dále
Jiří Špaček (s využitím různých internetových pramenů), 7.9. 2015
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Bílá Skála

Místa v okolí

 Terešov
 Prašný Újezd
 kostel sv. Markéty
 Svinná
 Svinná
 Rovný
 Ostrovecký mlýn
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Zbiroh
 kostel sv. Václava
 Hřešihlavy
 kašna
 Jakšovský dům
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Radnice
 Radeč
 kaple sv. Rozálie
 Řebřík
 Zvíkovec
 kostel sv. Martina
 Skryjská jezírka
 Újezdec
 kostel sv. Václava
 Na Vrchách
 kaple se zvoničkou
 Krašov
 Březina
 Chříč
 Libštejn
 Březina
 Třenická hora
 dvůr Rohy
 Liblín
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Štěpána
 Doubravka
 kostel sv. Martina
 Hřebečníky
 Týřov
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Kaceřov
 větrný mlýn
 Dolní Hradiště
 Osek u Rokycan
 židovský hřbitov
 dvůr Lednice
 Žebrák
 Kamýk
 Zálužský hrad
 pivovar
 židovský hřbitov
 Spálený mlýn
 Bušovice
 Točník
 Krakovec
 Komárov
 kostel sv. Rocha
 Babina
 kostel sv. Vavřince
 Angerbach u Kožlan
 židovský hřbitov
 Kokotsko
 Propadený zámek
 židovský hřbitov
 Strachovice
 dvůr Hubenov
Základní informace místa
ID místa: 12462
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.9.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama