Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.
Hlavní obrázek místa
Terešovský židovský hřbitov
© Jiří Špaček, 08/2015
Židovský hřbitov je situován asi 2 km jihozápadně při úzké asfaltové silničce odbočující bez označení jižně od Terešova k osadě Bílá Skála, a to jižně po přejezdu Terešovského potoka. Bílá Skála je dnes místní částí Terešova s necelou dvacítkou obyvatel a leží na jeho katastru. Ze svažité návsi vycházejí třemi směry úzké silničky, avšak nenajdete tu žádné ukazatele směru. Židovský hřbitov byl údajně založen na přelomu 17. a 18. století, nicméně některé věrohodné prameny uvádějí již rok 1623. Z toho roku totiž pocházejí tzv. Knihy Haskary, které byly knihami židovského dobročinného spolku Pohřební bratrstvo v Terešově, dnes uložené v Židovském muzeu v Praze. Hřbitov údajně vznikl v místech, kde byli za vlády Jagellonců kolem roku 1520 pohřbeni Židé prchající z Prahy před epidemií moru, když nebyli kvůli obavám z nákazy vpuštěni do vsi. Některé rodiny se však přece jen v Terešově a v okolních obcích trvale usadily. Poté bylo založeno i pohřební bratrstvo a vznikla tak první židovská náboženská obec na Rokycansku. Za plat odváděný vrchnosti byli Židé v obcích trpěni a chráněni, neboť zmíněného r. 1623 terešovská vrchnost dovolila na tom místě, kde byly první židovské oběti moru pohřbeny, zřídit hřbitov. Za to byli usazení Židé povinni odvádět za každý pohřeb 45 krejcarů. Tento poplatek trval až do r. 1763, kdy tehdejší majitel Terešova změnil dosavadní způsob placení tak, že Židé byli povinni odvádět ročně, nehledě na počet zemřelých, 10 zlatých, ale zároveň jim bylo dovoleno hřbitov rozšířit a ohradit, což také bylo provedeno r. 1768. V r. 1816 byl ještě postaven hrobnický domek, který však byl už zbořen. Dnes se na ploše cca 4 092 m² nachází asi 300 náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, je značně zarostlý a téměř všechny náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu, místy…  číst dále
Jiří Špaček (s využitím různých internetových pramenů), 7.9. 2015
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Bílá Skála

Místa v okolí

 Terešov
 Prašný Újezd
 kostel sv. Markéty
 Svinná
 Svinná
 Rovný
 Ostrovecký mlýn
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Zbiroh
 kostel sv. Václava
 Hřešihlavy
 kašna
 Jakšovský dům
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Radnice
 Radeč
 kaple sv. Rozálie
 Řebřík
 Zvíkovec
 kostel sv. Martina
 Skryjská jezírka
 Újezdec
 kostel sv. Václava
 Na Vrchách
 kaple se zvoničkou
 Krašov
 Březina
 Chříč
 Libštejn
 Březina
 Třenická hora
 dvůr Rohy
 Liblín
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Štěpána
 Doubravka
 kostel sv. Martina
 Hřebečníky
 Týřov
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Kaceřov
 větrný mlýn
 Dolní Hradiště
 Osek u Rokycan
 židovský hřbitov
 dvůr Lednice
 Žebrák
 Kamýk
 Zálužský hrad
 pivovar
 židovský hřbitov
 Spálený mlýn
 Bušovice
 Točník
 Krakovec
 Komárov
 kostel sv. Rocha
 Babina
 kostel sv. Vavřince
 Angerbach u Kožlan
 židovský hřbitov
 Kokotsko
 Propadený zámek
 židovský hřbitov
 Strachovice
 dvůr Hubenov
Základní informace místa
ID místa: 12462
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.9.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama