
Poutní a pohřební charakter kaple byl zachováván ještě krátce po skončení druhé světové války. Později však objekt chátral a stal se cílem hledačů pokladů a různých vandalů. Vchody na hřbitov a do kaple proto byly následně zazděny a opuštěná kaple není přístupná veřejnosti. Přímo až ke kapli Nejsvětější Trojice žádná značená turistická cesta nevede. Pod kaplí se nachází krypta, kde jsou pohřbeni někteří majitelé zámku Lemberk, rodiny vrchnostenských správců a úředníků a podle pověsti údajně i ostatky Přibyslavy, sestry sv. Václava. Dnes je kaple veřejnosti nepřístupná a začíná postupně chátrat.
Gotická kaple byla založena koncem 14. století. V roce 1657 byla gotická kaple Nejsvětější Trojice renesančně přestavěna, byla opatřena zvonem a její stěny byly vyzdobeny freskami. Krypta pod kaplí i okolní hřbitůvek poté sloužily k pohřbívání vrchnostenských úředníků a jejich rodinných příslušníků. V období baroka došlo k opětnému oživení Zdislavina kultu. Na počátku 19. století byl interiér kaple upraven do podoby poutního místa souvisejícího s kultem svaté Zdislavy. V 19. století začala být kaple neoficiálně označována jako kostelík blahoslavené Zdislavy.