© Milan Caha 01/2021
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích je unikátní architektonickou památkou a ukázkovou stavbou slohu novosecesního. Je dílem architekta Kamila Hilberta, vystavěn byl v letech 1911-13. Kostel s farou stojí na návrší nad Kocábou, jeho věž, vkusně a citlivě zapadající do zdejší krajiny, je vidět zdaleka každému poutníkovi zavítajícímu do blízkosti obce.
Bohoslužby se v kostele konají každou sobotu od 18 hodin, v jiný termín můžete požádat o prohlídku kostela v sousední faře.
Kostel sv. Jana Nepomuckého je ojedinělá stavba považovaná v mnohém za vzor nové secese, umně pojímá a slučuje různorodost rozličných slohů s prvky románskými, renesančními i byzantskými. ...Vnější zdi zdobí několik reliéfů: poprsí sv. Jana Nepomuckého od Čeňka Vosmíka nad hlavním vchodem, Pieta s klečícími anděly ve štítu hlavní lodi a jiné ozdobné prvky po stěnách kostela od Vojtěcha Suchardy. Sucharda je autorem i některých interiérových prvků tohoto trojlodního chrámu (řezby oltářů, výzdoba křtitelnice a další). Původní tři ze čtyř zvonů zavěšených do věže při dostavbě kostela v r. 1913 (zvony Panny Marie, sv. Matěje a sv. Jana Nepomuckého) byly zabaveny a roztaveny za 1. svět. války. Stejnému osudu podlehly další zvony za 2. svět. války. Obojí přežil pouze umíráček, který společně s druhým novým zvonem Panny Marie pořízeným v r. 1978 slouží kostelu dodnes. Méně známá skutečnost o kostelu je, že měl být původně pravoslavný, o čemž svědčí některé byzantské prvky v interiéru kostela..
Výstavbě kostela sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích předcházely různé nepříznivé okolnosti, které způsobily, že od prvního popudu k jeho vzniku uběhlo rovných 60 let, než byl kostel skutečně vystavěn. Počáteční úlohu hrála závěť štěchovického sedláka a obchodníka se dřevem Matěje Rady sepsaná před jeho smrtí v březnu 1853. Odkázal 20 089 zlatých 37 krejcarů na nákup pozemku a stavbu kostela s farou a hřbitovem, přižemž vyjádřil přání, aby byl kostel dostavěn již do konce roku následujícího. ...Vznikla tak nadace Matěje rady a její správou byli pověřeni svědci v závěti určení. Jeho původnímu přání brzké výstavby kostela však nebylo možno vyhovět; faktické schraňování stavebního materiálu začalo z aktivity štěchovických občanů až v r. 1862, ale bylo jasné, že nashromážděné finance nemohly plánovanou výstavbu pokrýt, proto nebylo povolení ke stavbě uděleno a nasbíraný materiál se po 7 letech opět rozebral. V r. 1889 byl konečně zakoupen pozemek, k samotné stavbě kostela však stále nedocházelo. V r. 1905 byl projektováním kostela pověřen významný architekt Kamil Hilbert, navrhovatel dostavby chrámu sv.Víta na Hradčanech. Jmění nadačního fondu postupně vzrostlo, až nabylo potřebné částky, a tak konečně 24. dubna 1911 započala stavba kostela dle projektu Kamila Hilberta, který prosadil své návrhy unikátního secesního chrámu. Poslední úder kladívka padl 7. prosince 1913, vysvěcení kostela však zpozdila brzy vypuknuvší první světová válka a posléze stanovený termín 9. říjen 1915 pro změnu překazily povodně, takže nový kostel musel na své vysvěcení vyčkat až do 23. října 1915, kdy je provedl arcibiskup Leo kardinál Skrbenský. Následně došlo také na stavbu fary a hřbitova, na což vše vystačily peníze z fondu M. Rady. Ostatky fundátora Matěje Rady byly převezeny na nový štěchovický hřbitov v r. 1918..
|
Přihlášení |
