Přírodní památka Klepec I. a Klepec II. vyhlášená v roce 1977 ochraňuje bizardní obrovský, 8m vysoký a 11m dlouhý blavan z hrubozrnné žuly a další menší. U jednoho z nich se v r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.
Hlavní obrázek místa
Balvan zvaný Slouha, Klepec I.
© Jiří Čížek 04/2006
Nedaleko vesnice Přišimasy se nalézá krásné místo na výlet. Z části zalesněný denudační hřbet budovaný granodiority (hrobozrnná žula). Na samém vrchulu se rozkládá přírodní památka Klepec I. a kousek po cestičce mezi poli Klepec II.
Naleznete zde jednak obrovský 8m vysoký a přes 11m dlouhý balvan se žlábkovými rýhami na stěnách, tak i skupinku dalších rozesetých velkých balvanů, ve kterých jsou zvětráváním vyvinuté sklaní mísy, prohlubně a další tvary.
Ten první největší z nich dostal jméno Slouha, snad proto, že připomíná shrbený hřbet služebníka.
(denudace - obnažování podložních pevných hornin nebo snižování povrchu, pozn. red.)
Vlky, 8.4. 2006

    turistické

    Zatopené lůmky obklopené mokřadní vegetací poskytují v oblasti Klepec II. vhodné podmínky pro růst vzácné bublinatky jižní (utricularia australis), která je uváděna v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR jako druh vyžadující další pozornost. Ze živočichů jsou tu zastoupeny některé ohrožené druhy. Patří mezi ně lejsek šedý (muscicapa striata), který zde byl vypozorován v rodině se třemi mláďaty v

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    V chráněné části Klepec I. se vyskytuje několik živočichů, kteří zasluhují zvýšenou pozornost a ochranu. Jde o našeho nejhojnějšího dravce – káně lesní (buteo buteo) v seznamu CITES, která zde byla pozorována nad polem při lovu hrabošů. Silně ohroženým živočichem je zde ještěrka obecná (lacerta agilis), vyhledávající suchá a slunná stanoviště na přístupových cestách k vrchu. Dalším ohroženým

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007

    historie

    Vrch Klepec
    Ocitli jsme se na vrchu Klepci ve výši 358 metrů nad mořem. Původ tohoto zvláštního jména nás zavádí až k holandskému slovu klippe, jež ve 14. století přešlo v německé klëp a znamenalo „svislé skály“ nebo „útesy“. Výška vrchu byla poprvé změřena v letech 1851–1852, kdy „Klepetz“ dosahuje triangulačního bodu 187,71 pařížských sáhů. Vrch zaujímá na ploše 7,4785 hektaru dvě oddělená území

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Slouha
    Na kraji vrchu ční největší z žulových obrů zvaný dle lidové tradice „Slouha“, obklopený na severní straně malým lesíkem a zarůstajícími jámovými lůmky. Své jméno balvan získal podle tvaru. Na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. Slouha měří 8 m na výšku (je téměř skoro tak vysoký jako rotunda na sousedním vrchu Hradešíně), je dlouhý 8 m a jeho šířka

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Fůra sena
    Přibližně 300 metrů severně od Slouhy natrefíme v lese zvaném „Borek“ na skupinu dalších kamenů. Z nich je nejmohutnější „Fůra sena“, jíž se říká rovněž „Stoh slámy“. Balvan je 4 metry vysoký, v průměru má 8 metrů a jeho váha byla ředitelem V. Smutným odhadnuta na úctyhodných 432 tun a 120 metrů krychlových kamenné hmoty. Na jejím povrchu se nalézá několik skalních mís, spojovaných s

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Zatopené lůmky
    Stranou od Fůry sena se po turistické stezce dostaneme do středu borového lesa na romantickou mýtinu s několika jezírky, které sloužily před II. světovou válkou jako koupaliště. Původně to byly dva zatopené lůmky, z nichž se v minulosti těžila říčanská žula jako stavební kámen určený k obnově vyhořelého Národního divadla v Praze. Okolní les byl původně obecní pastvinou, jíž roku 1889 za úřadování

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007

    pověsti

    Zázračná bylina
    Na Klepci prý roste divotvorná bylina zvaná „rosička”. Objeví se snad jen jednou ročně v pravé poledne. Na listech má pět kapek a kdo se jimi natře, prodlouží si věk.
    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Slouha
    Lidská fantazie si o balvanu spředla několik pověstí z nichž nejznámější je příběh o zkamenělém Slouhovi: „To jednou selka ráno vyhnala slouhu s ovcemi na pastvu. Jenže slouha se večer dlouho nevracel a tak selka vyběhla před statek a poslouchala, zda neuslyší zvuk rolniček svého stáda, až v rozčilení zvolala: „Bodejž bys tam zkameněl!“ Když slouha viděl, že jemu svěřené stádo zkameňuje, chtěl se

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Fůra sena
    Původ jména kamene je zajímavý, navazuje totiž na události o zkamenělém Slouhovi. V legendě vedla přes Klepec cesta, po níž se jednoho dne vydal jeden senař. Bylo zřejmě po dešti a kola povozu se začala bořit do bláta. Čím více pobízel koně, tím víc se vůz propadal do země. Bezradný muž si zavolal na pomoc čaroděje, který chtěl ale předem zaplatit. Skoupý senař se nechtěl za službu odměnit, a tak jej

    Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007
    Středočeský kraj,  Kolín  (KO), Přišimasy

    Místa v okolí

     děkanství
     kostel sv. Jiří
     morový sloup
     socha sv. Donáta
     Tismice
     kostel sv. Martina
     Tismice
     kostel sv. Anny
     Škvorec
     socha sv. Prokopa
     Škvorec
     pivovar
     evangelický kostel
     fara
     Tuklaty
     Šember
     Doubravčice
     lom Na Plachtě
     Na Vinici
     Tuchoraz
     kostel sv. Martina
     měšťanský pivovar
     kostel sv. Havla
     Podlipanské muzeum
     Husův kámen
     Lažany
     kaple sv. Václava
     masné krámy
     radnice
     kostel sv. Gotharda
     Skalka
     Březí
     Na kostelíku - Lhota
     kostel sv. Václava
     židovský hřbitov
     synagoga
     Přistoupim
     Květnice
     kostel sv. Martina
     Přistoupim
     zvonice
     Žák, zaniklá ves
     Vyšehořovice
     kostel sv. Havla
     masné krámy
     starý špitál
     fara
     stará škola
     kaple sv. Kříže
     kostel sv. Vojtěcha
     Kounice
     panská sýpka
     nový špitál
     panská hospoda
     špitál
     evangelický kostel
     lom Kaménka
     Vitice
     kostel sv. Václava
     Jirny
     kostel sv. Jiří
     Koloděje
     Královice
     Klučov
     hradiště Na Ptáčku
     Šance
     Tehov
     mariánský sloup
     Struhařov
     Říčany
     panský dům
     Lipany
     Kolovraty
     pomník osvoboditelům
     mlecí kameny
     kostel sv. Ondřeje
     křížový kámen
     kostel sv. Václava
     Stará pošta
     Konojedy
     Přerov nad Labem
     kostel sv. Vojtěcha
     Lítožnice
     Myšlín
     Prokopský dvůr
     kostel sv. Prokopa
     kostel sv. Martina
     kostel Všech svatých
     Čelákovice
     Uhříněves
     kaple sv. Václava
     synagoga
     židovský hřbitov
     kostel Všech svatých
     Čertousy
     Zittův mlýn
     mohyla sv. Prokopa
     fara
     Strančice
     Dubeč
     Dubeč
     Štefánikova mohyla
     synagoga
     kostel sv. Mikuláše
     Benice
     Třebovle
     Husův sbor
     morový sloup
     Třebovle
     kaple sv. Anny
     kaple sv. Floriána
     židovský hřbitov
     kostel sv. Prokopa
     Toušeň
     kostel sv. Václava
     Stránka
     Molitorov
     vodojem
     Dubeček
     kostel sv. Petra
     Ostrov u Záp
     Diblíkov
     kaple sv. Václava
     kaple sv. Anny
     kostel sv. Martina
     lom Velká Stráž
     Kostelní Střimelice
     stodoly
     kostel sv. Ludmily
     kostel sv. Havla
     Na Hradišťatech
     Chvaly
     kamenný most
     židovský hřbitov
     Dolní Počernice
     děkanství
     socha sv. Anny
     stará radnice
     kostel sv. Prokopa
     Kří
     městské opevnění
     kostel sv. Štěpána
     socha sv. Prokopa
     kamenný most
     Berchtold
     Lechův kámen
     Radonice
     mlýn Bukačov
     Předboř
     Chlum
     Modletice
     Dobřejovice
     Mydlovar
     Vřesek
     Jenštejn
     vinořské hradiště
     zvonice
     Vrábí
     Dřevčice
     kaple sv. Anny
     kostel sv. Matouše
     Malotice
     Zámecký pivovar
     Brandýs nad Labem
     Nebřenice
     kostel sv. Apolináře
     radnice
     Vinoř
     Velké Popovice
     městská zvonice
     Vinoř
     kostel sv. Václava
     dům ATIS
     Štiřín
    Základní informace místa
    ID místa: 4114
    Typ místa: příroda
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Uveřejněno: 8.4.2006
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Jak se topilo na hradech?

    Reklamní sdělení

    Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

    Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

    Cestování

    Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

    Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

    Cestování

    Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

    Šumava v zimě: Modrava a Tříjezerní slať

    Cestování

    Šumava je právem považována za jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v České republice – a ani v zimě tomu není jinak! Díky různorodé přírodě a sportovnímu zázemí je vhodná pro celou škálu volnočasových aktivit a nabízí bezpočet výletů ať už pro zdatné horaly, nebo pro rodiny s malými dětmi.


    Bývalý kamenolom Výkleky u Olomouce je jedním z nekrásnějších zatopených lomů České republiky

    Zajímavosti

    Lomy jsou povrchové doly, jež vznikly antropogenní činností člověka, především za účelem získávání stavebních materiálů nebo nerostných surovin. Lomy mají svoji životnost. Dříve či později každému z nich zazvoní zvonec a těžebním pracím je konec. Zmiznou z nich lidé, stroje i zařízení a doly zůstanou opuštěné. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký další osud je čeká?

    Náš lednový výlet na bájný a nevypočitatelný Praděd

    Cestování

    Lidová moudrost říká, že v místech, kde se k nebi vypíná vrchol Pradědu, nachází se jiný svět. O tom, že je to svatá pravda, jsem se před pár dny sama přesvědčila.


    reklama