Přírodní památka Klepec I. a Klepec II. vyhlášená v roce 1977 ochraňuje bizardní obrovský, 8m vysoký a 11m dlouhý blavan z hrubozrnné žuly a další menší. U jednoho z nich se v r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.
Hlavní obrázek místa
Balvan zvaný Slouha, Klepec I.
© Jiří Čížek 04/2006
Nedaleko vesnice Přišimasy se nalézá krásné místo na výlet. Z části zalesněný denudační hřbet budovaný granodiority (hrobozrnná žula). Na samém vrchulu se rozkládá přírodní památka Klepec I. a kousek po cestičce mezi poli Klepec II. Naleznete zde jednak obrovský 8m vysoký a přes 11m dlouhý balvan se žlábkovými rýhami na stěnách, tak i skupinku dalších rozesetých velkých balvanů, ve kterých jsou zvětráváním vyvinuté sklaní mísy, prohlubně a další tvary. Ten první největší z nich dostal jméno Slouha, snad proto, že připomíná shrbený hřbet služebníka. (denudace - obnažování podložních pevných hornin nebo snižování povrchu, pozn. red.)
Vlky, 8.4. 2006
turistické

Zatopené lůmky obklopené mokřadní vegetací poskytují v oblasti Klepec II. vhodné podmínky pro růst vzácné bublinatky jižní (utricularia australis), která je uváděna v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR jako druh vyžadující další pozornost. Ze živočichů jsou tu zastoupeny některé ohrožené druhy. Patří mezi ně lejsek šedý (muscicapa striata), který zde byl vypozorován v rodině se třemi mláďaty v křovitém porostu při severní hranici Klepce. Dalším ohroženým druhem je užovka obojková (natrix natrix). Ta byla spatřena ve větším jezírku, jehož okolí jí skýtá vhodné příležitosti pro zimování. Přítomnost tohoto hada je nepřímým důkazem pro výskyt dalších obojživelníků.

Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007

Další texty turistické
historie

Vrch Klepec

Ocitli jsme se na vrchu Klepci ve výši 358 metrů nad mořem. Původ tohoto zvláštního jména nás zavádí až k holandskému slovu klippe, jež ve 14. století přešlo v německé klëp a znamenalo „svislé skály“ nebo „útesy“. Výška vrchu byla poprvé změřena v letech 1851–1852, kdy „Klepetz“ dosahuje triangulačního bodu 187,71 pařížských sáhů. Vrch zaujímá na ploše 7,4785 hektaru dvě oddělená území částečně v katastrálním území obce Přišimasy (Klepec I.) a větším dílem v katastru obce Tismice – Limuzy (Klepec II.). Pro zachování bizarních kamenů, které zde tvoří denudační zbytky větrající porfyrické říčanské žuly středočeského plutonu byl Klepec dne 29. listopadu 1977 vyhlášen Chráněným přírodním výtvorem, roku 2000 přejmenován na Přírodní památku. O Klepci se činí zmínka v historickém románu Čeňka Tondera „Před úsvitem”. Povídka je situována do prvních dnů roku 1741, kdy sedláci a rychtáři na zdejším panství již nechtěli snášet utlačování od…  číst dále

Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007

Další texty historie
pověsti

Zázračná bylina

Na Klepci prý roste divotvorná bylina zvaná „rosička”. Objeví se snad jen jednou ročně v pravé poledne. Na listech má pět kapek a kdo se jimi natře, prodlouží si věk.

Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín, 22.12. 2007

Další texty pověsti
Středočeský kraj,  Kolín  (KO), Přišimasy

Místa v okolí

 děkanství
 kostel sv. Jiří
 morový sloup
 socha sv. Donáta
 Tismice
 kostel sv. Martina
 Tismice
 kostel sv. Anny
 Škvorec
 socha sv. Prokopa
 Škvorec
 pivovar
 evangelický kostel
 fara
 Tuklaty
 Šember
 Doubravčice
 lom Na Plachtě
 Na Vinici
 Tuchoraz
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Havla
 měšťanský pivovar
 Lažany
 Podlipanské muzeum
 Husův kámen
 kostel sv. Gotharda
 kaple sv. Václava
 masné krámy
 radnice
 Skalka
 Březí
 Na kostelíku - Lhota
 Přistoupim
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 synagoga
 Květnice
 Přistoupim
 Žák, zaniklá ves
 kostel sv. Martina
 zvonice
 Vyšehořovice
 kostel sv. Havla
 fara
 masné krámy
 starý špitál
 kostel sv. Vojtěcha
 Kounice
 stará škola
 kaple sv. Kříže
 panská hospoda
 panská sýpka
 nový špitál
 špitál
 evangelický kostel
 lom Kaménka
 Vitice
 kostel sv. Václava
 Jirny
 kostel sv. Jiří
 Koloděje
 Královice
 Klučov
 Šance
 Tehov
 hradiště Na Ptáčku
 mariánský sloup
 Struhařov
 Říčany
 Lipany
 panský dům
 Kolovraty
 pomník osvoboditelům
 mlecí kameny
 kostel sv. Ondřeje
 křížový kámen
 Stará pošta
 kostel sv. Václava
 Přerov nad Labem
 Konojedy
 kostel sv. Vojtěcha
 Lítožnice
 Myšlín
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 Čelákovice
 Prokopský dvůr
 kostel sv. Prokopa
 Uhříněves
 Čertousy
 Zittův mlýn
 kaple sv. Václava
 synagoga
 židovský hřbitov
 kostel Všech svatých
 mohyla sv. Prokopa
 Dubeč
 Dubeč
 Štefánikova mohyla
 fara
 Strančice
 Benice
 Třebovle
 Husův sbor
 morový sloup
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Třebovle
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Prokopa
 Toušeň
 Stránka
 Molitorov
 kostel sv. Václava
 Dubeček
 vodojem
 Ostrov u Záp
 Diblíkov
 kostel sv. Petra
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Martina
 lom Velká Stráž
 Kostelní Střimelice
 Počernický rybník
 stodoly
 Chvaly
 kostel sv. Ludmily
 kostel sv. Havla
 Na Hradišťatech
 Dolní Počernice
 kamenný most
 židovský hřbitov
 Kří
 městské opevnění
 děkanství
 socha sv. Anny
 stará radnice
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Štěpána
 socha sv. Prokopa
 kamenný most
 Berchtold
 geologická zahrada
 Lechův kámen
 Radonice
 Předboř
 mlýn Bukačov
 Chlum
 Dobřejovice
 Modletice
 Mydlovar
 Vřesek
 Jenštejn
 Dřevčice
 Vrábí
 vinořské hradiště
 zvonice
 Malotice
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Matouše
 Brandýs nad Labem
 Zámecký pivovar
 Nebřenice
 kostel sv. Apolináře
 radnice
 Vinoř
 Velké Popovice
 Vinoř
 městská zvonice
 kostel sv. Václava
 Štiřín
 dům ATIS
Základní informace místa
ID místa: 4114
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama