Klepec

turistické

Zatopené lůmky obklopené mokřadní vegetací poskytují v oblasti Klepec II. vhodné podmínky pro růst vzácné bublinatky jižní (utricularia australis), která je uváděna v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR jako druh vyžadující další pozornost. Ze živočichů jsou tu zastoupeny některé ohrožené druhy. Patří mezi ně lejsek šedý (muscicapa striata), který zde byl vypozorován v rodině se třemi mláďaty v…číst dále

V chráněné části Klepec I. se vyskytuje několik živočichů, kteří zasluhují zvýšenou pozornost a ochranu. Jde o našeho nejhojnějšího dravce – káně lesní (buteo buteo) v seznamu CITES, která zde byla pozorována nad polem při lovu hrabošů. Silně ohroženým živočichem je zde ještěrka obecná (lacerta agilis), vyhledávající suchá a slunná stanoviště na přístupových cestách k vrchu. Dalším ohroženým…číst dále

historie

Ocitli jsme se na vrchu Klepci ve výši 358 metrů nad mořem. Původ tohoto zvláštního jména nás zavádí až k holandskému slovu klippe, jež ve 14. století přešlo v německé klëp a znamenalo „svislé skály“ nebo „útesy“. Výška vrchu byla poprvé změřena v letech 1851–1852, kdy „Klepetz“ dosahuje triangulačního bodu 187,71 pařížských sáhů. Vrch zaujímá na ploše 7,4785 hektaru dvě oddělená území…číst dále

Na kraji vrchu ční největší z žulových obrů zvaný dle lidové tradice „Slouha“, obklopený na severní straně malým lesíkem a zarůstajícími jámovými lůmky. Své jméno balvan získal podle tvaru. Na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. Slouha měří 8 m na výšku (je téměř skoro tak vysoký jako rotunda na sousedním vrchu Hradešíně), je dlouhý 8 m a jeho šířka…číst dále

Přibližně 300 metrů severně od Slouhy natrefíme v lese zvaném „Borek“ na skupinu dalších kamenů. Z nich je nejmohutnější „Fůra sena“, jíž se říká rovněž „Stoh slámy“. Balvan je 4 metry vysoký, v průměru má 8 metrů a jeho váha byla ředitelem V. Smutným odhadnuta na úctyhodných 432 tun a 120 metrů krychlových kamenné hmoty. Na jejím povrchu se nalézá několik skalních mís, spojovaných s…číst dále

Stranou od Fůry sena se po turistické stezce dostaneme do středu borového lesa na romantickou mýtinu s několika jezírky, které sloužily před II. světovou válkou jako koupaliště. Původně to byly dva zatopené lůmky, z nichž se v minulosti těžila říčanská žula jako stavební kámen určený k obnově vyhořelého Národního divadla v Praze. Okolní les byl původně obecní pastvinou, jíž roku 1889 za úřadování…číst dále

pověsti

Na Klepci prý roste divotvorná bylina zvaná „rosička”. Objeví se snad jen jednou ročně v pravé poledne. Na listech má pět kapek a kdo se jimi natře, prodlouží si věk.Lidská fantazie si o balvanu spředla několik pověstí z nichž nejznámější je příběh o zkamenělém Slouhovi: „To jednou selka ráno vyhnala slouhu s ovcemi na pastvu. Jenže slouha se večer dlouho nevracel a tak selka vyběhla před statek a poslouchala, zda neuslyší zvuk rolniček svého stáda, až v rozčilení zvolala: „Bodejž bys tam zkameněl!“ Když slouha viděl, že jemu svěřené stádo zkameňuje, chtěl se…číst dále

Původ jména kamene je zajímavý, navazuje totiž na události o zkamenělém Slouhovi. V legendě vedla přes Klepec cesta, po níž se jednoho dne vydal jeden senař. Bylo zřejmě po dešti a kola povozu se začala bořit do bláta. Čím více pobízel koně, tím víc se vůz propadal do země. Bezradný muž si zavolal na pomoc čaroděje, který chtěl ale předem zaplatit. Skoupý senař se nechtěl za službu odměnit, a tak jej…číst dále