Vyšehořovice

Žižka, vznikla zde v druhé polovině 13. století při novém kolonizačním vysazení vesnice s pravidelnou silniční zástavbou. Při její jižní straně vystavěla kapitula románsko-gotický kostel sv. Martina a při její severní straně byl vybudován poplužní dvůr s raně gotickou tvrzí, kterou tvořila vysoká hranolová věž v rohu menšího ohrazení. Na vyšehořovické tvrzi, patřící ve 14. století místní vladycké rodně s dubovou větví ve štítě, sídlil pravděpodobně v l. 1335 - 1346 Havel z Vyšehořovic. Po Havlově smrti zdědili zdejší majetek jeho synové a další dědici, z nichž pak získal Vyšehořovice Macek, který v r. 1369 odprodal část svého dědictví kostelu sv. Víta na Pražském hradě. Před r. 1381 přešly Vyšehořovice na Mackova synovce Ješka, jemuž patřil také majetek na Moravě. Na počátku 15. století vlastnil Vyšehořovice Ješkův syn Jan z Vyšehořovic a někdy před r. 1410 získal jejich větší část Zikmund Rokycanský ze Starého Města pražského. Stará a poměrně malá tvrz už nevyhovovala potřebám ani společenskému postavení tohoto bohatého staroměstského měšťana, člena městské rady, a proto patrně brzy po získání vyšehořovické tvrze přikročil Zikmund Rokycanský k její velkolepé přestavbě. Původní stavba tvrze byla zřejmě v této době začleněna do nově vymezeného nepravidelného prostoru chráněného nižší, ale pevnou kamennou ohradní zdí (asi 32 x 43 m), kterou obklopoval ještě hluboký a široký příkop. Do objektu byl po jeho dostavbě přístup od jihozápadní strany přes padací most impozantně velikým hrotitým vjezdem nebo přes mostek brankou pro pěší. Po pravé straně dnes zazděného průjezdu byly vystavěny dvě valeně zaklenuté místnosti, osvětlené ze dvory úzkými okénky se zkosenou hranou, k nimž byl vchod od jihovýchodu gotickým portálkem. Jak prozrazují zazděná okénka, byly další obytné prostory rovněž v prvním patře nad průjezdem tvrze. Vlastní palácové sídlo (19,2 x 9 m), vybudované severně od staré věže a přistavěné kolmo k ohradní zdi, dostalo obvyklé gotické dělení. Z užší vstupní síně byl půlkruhovitým portálkem přístup do dvou, přibližně čtvercových, valeně zaklenutých místností. Podobnou dispozici měly zřejmě i další prostory v patrech této obytné stavby. Než byla nová gotická tvrz ve Vyšehořovicích dostavěna, Zikmund Rokycanský zemřel (1413) a v další stavbě se pak už za jeho nástupce v držbě tohoto objektu Fricka z Vyšehořovic, připomínaného v pramenech poprvé k r. 1415, pravděpodobně nepokračovalo. Fricek, který se v r. 1420 pro zajatý dobytek dostal do sporu s Českým Brodem, po několika letech, nejspíše v r. 1425, padl u Opočna. Jeho dědic, syn z druhého manželství Olifern Mužík, zapsal pak v r. 1450 do desk dvorských vyšehořovickou tvrz (což je první písemná zmínka o ní), zdejší poplužní dvůr, mlýn, kmetcí dvory a renty v Malíkovicích a ve Svídné pro dluh 300 kop grošů Heršovi z Prošovic a jeho manželce Markétě z Chobolic. Po Olifernově smrti v r. 1456 přešly Vyšehořovice na zástavní držitele, ale ti je už v r. 1457 prodali Janovi z Nedělišť. Po jeho smrti (před r. 1483) se stal novým majitelem Vyšehořovic Jindřich z Dlouhé Vsi, zmiňovaný v l. 1488 - 1503. za neznámých okolností získal pak vyšehořovickou tvrz rytíř Jaroš z Vyšehořovic, kterého Pražané v r. 1517 pro napomáhání k loupežím zajali a veřejně popravili. Mikuláš Karlík z Nežetic, nový majitel Vyšehořovic, je v r. 1519 prodal k přerovskému panství a s ním v r. 1524 vyšehořovickou tvrz a ostatní zdejší majetek s podacím právem Starému a Novému Městu pražskému. Při dělení jeho společného majetku v r. 1527 připadly Vyšehořovice Novému Městu pražskému, jemuž je Ferdinand I. v r. 1547 zkonfiskoval a připojil je k přerovskému panství. Na konci 16. století byla vyšehořovická tvrz zřejmě naposledy důkladně opravována. Po zasypání starého vodního příkopu a zazdění gotického vjezdu byl zajištěn vstup do objektu novým velkým portálem východně od starého a celý objekt, částečně přestavovaný, byl zabezpečen zvýšením ohradní zdi. V r. 1611 byly Vyšehořovice natrvalo připojeny ke kounickému panství. Objekt tvrze byl ještě v druhé polovině 17. století obyvatelný, ale vrchnost jej využívala už převážně jen k hospodářským účelům. V přízemí původní věže byla podle popisu v deskách zemských z r. 1693 chována drůbež a ve třech patrových prostorách se skladovalo obilí. V polovině minulého století byla věž i ostatní stavby tvrze z velké části zříceninou a tou zůstává dodnes. Stavebně historický průzkum tvrze ve Vyšehořovicích, zahájený v r. 1957, prokázal, že se v architektonickém komplexu této tvrze dochovaly zbytky hranolové věže z druhé poloviny 13. století a mohutné obvodové zdivo a části vstupního křídla a obytné budovy z počátku 15. a částečně také z konce 16. století, kdy byla její fasáda ozdobena sgrafitovou výzdobou - rustikou.