Husův sbor v Čerčanech byl vybudován pro Církev československou (nyní husitskou) v letech 1939-1952 podle plánů funkcionalistického architekta Karla Truksy. Stojí ve vysoké poloze mimo zástavbu v dominantní poloze nad obcí.
Velká obec Čerčany na řece Sázavě je prvně zmiňována r. 1356, nyní je vyhledávaným letoviskem s chatovými osadami a má přes 2 500 obyvatel. Prochází jí silnice II/109 z Poříčí nad Sázavou do Chocerad, ale především je tu důležitá železniční křižovatka. Z frekventované trati 221 Praha-Benešov tu odbočují dvě vyhledávané regionální tratě, které sledují tok řeky Sázavy. Trať 210 vede po jejím toku do Davle a dále do Prahy, zatímco trať 212, známá pod lidovým označením "posázavský pacifik", proti jejímu toku až do Světlé nad Sázavou. Přes Čerčany prochází také několik značených cyklotras a turistických pěších stezek. Husův sbor se nachází zcela mimo zástavbu v dominantní poloze na návrší nad východním okrajem obce a pokud jej nezakrývá stromová zeleň, je zdaleka viditelný.
12.6. 2016
Dne 8. ledna 1939, v den 19. výročí vzniku Církve československé, byl na mimořádné valné hromadě schválen návrh a plány na výstavbu Husova sboru v Čerčanech. Již 15. března téhož roku však nastala okupace republiky a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Byly pozastaveny bohoslužby i výuka ve škole. Přesto, nebo spíše naopak právě proto, začala stavba kostela rychlým tempem. Dne 21. dubna 1939 schválila diecézní rada stavbu Husova sboru a již 11. května téhož roku začalo zaměřování staveniště. Dne 6. srpna byly položeny dva základní kameny. Jeden byl z Kozího hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus a věnovala ho Městská rada v Táboře, ten druhý pocházel ze zříceniny Sionu, kdysi sídla Jana Roháče z Dubé. Pozemek pro stavbu věnoval bezplatně rolník Josef Barek, člen evangelické církve. I ostatní rolníci vypomáhali při dovážení stavebního materiálu svými povozy. Farníci dobrovolně přistoupili na vybírání církevní daně a přispěli…
číst dále
Jiří Špaček, 12.6. 2016