
Na jižním okraji areálu stojí památný „Žižkův dub“ (obvod kmene cca 7 m), pod nímž se dle pověsti setkali v r. 1421 Jan Žižka a Petr z Cimburka. Odtud směrem k místu, kde stávala tvrz, stojí několik dalších mohutných stromů, z nichž jeden nese rezavý štítek hlásající, že i tato skupina stromů je chráněna.
Dnes se vám při návštěvě tohoto kdysi jistě významného sídla naskytne neradostný obrázek: za poněkud ošuntělou jednopatrovou budovou „zámečku“ (č. 1) stojící údajně na místě někdejší tvrze se rozkládá poměrně rozsáhlý oplocený areál. Plot vede částečně po vrcholku valu a pod ním, uvnitř pozemku (na severovýchodní, nikoli na jižní straně, jak uvádí např. „Infomapa“) lze spatřit oblouk příkopu částečně zaneseného rozličným harampádím, torzy dřevěných a kovových konstrukcí apod. Oplocení zde v jednom místě nahrazuje rozpadlý cihlový objekt, poblíž „zámečku“ se po svahu dolů k potoku sune divoká skládka …
V bezprostřední blízkosti „zámečku“ se nachází pár obytných domků a několik dalších budov v různých stadiích devastace (na některých starších mapách je celý areál označen jako „státní statek“), Jedna z těchto budov – dnes z části zhroucená – vyhlíží jako současník někdejší tvrze.
Místo se nachází kousek za Myšlínem u silnice z Mnichovic do Třemblat (odbočka doprava na úvozovou cestu). Gotiku zde již nenajdete, při průjezdu Myšlínem se zato můžete pokochat drobnými ukázkami tzv. „podnikatelského baroku“.
Na jižním okraji areálu stojí památný „Žižkův dub“ (obvod kmene cca 7 m), pod nímž se dle pověsti setkali v r. 1421 Jan Žižka a Petr z Cimburka.
Poprvé je zmíněn roku 1371, kdy ho vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté tvrz mnohokrát měnila majitele, nejznámější byli patrně Kostkové z Postupic, za nichž byl Myšlín roku 1465 dokonce zmiňován jako hrad. V 16. století byl Myšlín připojen k panství Komorní Hrádek a tvrz zanikla. Jako pustá se uvádí již roku 1547. Dnes se z tvrze zachoval pouze příkop a val, na místě samotné tvrze stojí novější zámeček a jeho zahrada.