
K mohyle nevede žádná na mapě značená cesta. Jako výchozí bod lze zvolit lávku přes Kocábu na souřadnicích N 49°50.880 E 14°23.320 (poté cestou cca 250 metrů proti proudu a pak pěšinou mezi chatami do prudkého svahu), nebo lávku na N 49°50.920 E 14°24.111. Tato cesta je delší, leč méně prudká. Zpočátku jdete po zelené turistické značce a na rozcestí na souřadnicích N 49°50.781 E 14°24.036 z ní odbočíte na cestu vpravo. Ta se po několika stech metrech změní na pěšinu, která vás po vrstevnici dovede až k mohyle.
Mohyla je umístěna sice v blízkosti Štěchovic na ostrohu nad pravým břehem Kocáby, který se však nachází již na katastrálním území Slapy.
Stůl byl po válce rozebrán a nedaleko místa, kde stával, skauti vlastními silami postavili pomník A. B. Svojsíka, údajně první pomník zakladatele skautingu u nás. Veškerý materiál děti na vysoký hřeben vynosili v tornách či v rukou, stavba pomníku jim trvala pouze 6 týdnů. Zároveň k místu upravili několik set metrů dlouhou přístupovou cestu. Do základů umístili 3 keramické nádoby, v jedné je prsť z Řípu, v druhé české granáty a ve třetí dokument se jmény budovatelů pomníku. Mohyla byla slavnostně odhalena v neděli 2. června 1946. Slavnosti se údajně zúčastnila i paní Svojsíková. Po zákazu skautingu v padesátých letech docházelo k represím vůči skautským činovníkům, nejvýraznější postava štěchovického skautingu - Karel Borovička - byl odsouzen v politickém procesu s ilegálním ústředím Junáka k trestu odnětí svobody na 18 měsíců a k propadnutí poloviny majetku. Nicméně u mohyly se skauti nadále tajně scházeli. Při tajné oddílové výpravě zahynul 5.4.1953 poblíž mohyly ve věku 19 let Otakar Novák, studující přírodovědecké fakulty a jeden z vedoucích ilegálně pracujícího 46. oddílu v Praze. Jeho pomníček je hraně hřebenu nad údolím Kocáby, přibližně 250 metrů východně od mohyly na souřadnicích N 49°50.769 E 14°23.610. Někdy v 60. letech byla ukradena bronzová plaketa a pomník byl vyhozen do povětří místními svazáky, ironií osudu vedenými dvěma bývalými štěchovickými skauty. Na místo však skauti chodili dále, v krátkém období na konci šedesátých let legálně a poté opět tajně. Myšlenka obnovy mohyly vznikla mezi zbraslavskými skauty kolem roku 2007. Obnova památníku začala v březnu 2008, na mohylu byla vrácena kopie původní plakety, kterou navrhl a vyrobil sochař Jindřich Severa. Stavba probíhala opět svépomocí, bez pomoci techniky. Dne 20. září 2008 byla rekonstruovaná mohyla slavnostně odhalena..