Centrum skanzenu Solvayovy lomy
© Jiří Špaček, 09/2012
Solvayovy lomy se nacházejí na vápencovém hřebenu Stydlé vody uvnitř území Národní přírodní rezervace Karlštejn. Proto je přístup k nim možný jen pěšky nebo na kole, příp. na koni. Skanzen sice leží na katastru obce Svatý Jan pod Skalou, ale nejsnadnější přístup k němu vede z obce Bubovice, do níž zajíždějí příměstské autobusy od konečné stanice metra B v Praze-Zličíně. Z obce se vydáme silnicí směrem na Loděnici a pak odbočíme vlevo na polní cestu se žlutým značením s kladívky. Po ní dojdeme asi po 1,5 km do skanzenu.
V nejvyšším místě téže silnice leží turistické místo Špičatý vrch, kam z protisměru přichází modrá značka od Loděnice (možný příchod od vlaku či autobusu) a odbočuje na vrstevnicovou cestu podél luk a pole. Toto místo je asi nejvýhodnějším východištěm pro motoristy. V rohu okraje lesa se značka lomí ostře vlevo, ale my v tomto místě odbočíme vpravo na vozovou cestu klesající lesem do severní části lomu přímo k budovám muzejní expozice.
Do Solvayových lomů vedou i další značené cesty, avšak s náročným stoupáním. Od kostela ve Svatém Janu pod Skalou lze vyjít po červené odbočce k vyhlídce u kříže a na hřebenu odbočit vlevo po značení naučné stezky Svatojánský okruh. Podobně lze z osady Hostim vystoupit po zelené značce k jeskyni Arnika, od níž zbývá po Svatojánském okruhu do lomu jen malý kousek. Výstupy z Hostimi a Svatého Jana pod Skalou měří cca 2 km.
Návštěvní doba se týká pouze muzejní expozice, štoly a provozu malodráhy, jinak je prostor lomu trvale volně přístupný a jeho jižní částí prochází naučná stezka Svatojánský okruh.
Historie místa začala r. 1916, kdy Rakouský spolek pro chemickou výrobu v Neštěmicích na Ústecku hledal pro výrobu sody vlastní zdroj kvalitního vápence náhradou za vyčerpaný lom v Křižanech u Liberce. Vhodné ložisko bylo nalezeno v Českém krasu na hřebenu Stydlé vody mezi obcemi Bubovice, Loděnice a Svatý Jan pod Skalou. ...Byly zahájeny přípravné práce, vybudována lanovka k loděnickému nádraží a r. 1918 ještě před vznikem samostatné ČSR začala těžba. Chemická továrna v Neštěmicích používala při výrobě tzv. Solvayovu metodu. Ernest Solvay (1838-1922) byl belgický chemik, který v mládí úspěšně vyvinul nový proces průmyslové výroby uhličitanu sodného a později založil vlastní společnost. Jako významný akcionář jeho společnost založila r. 1904 také chemičku v Neštěmicích a tím získala podíl i na vlastnictví nového lomu. Tomu se začalo říkat Solvayovy lomy, ale mezi lidem zásadně Na Parapleti nebo prostě Paraple podle podoby někdejšího altánu u lomové kantýny. Po vzniku ČSR se sice změnil název továrny v Neštěmicích, ale vlastnické poměry zůstaly zachovány. Provoz lomu pro potřeby neštěmické chemičky pokračoval do konce 2. světové války. V r. 1930 byla těžba ze severního svahu přenesena také na jižní svah, kde byla nalezena kvalitnější surovina a byl tu otevřen třípatrový lom. Po r. 1956 přestal již být zdejší vápenec využíván pro chemickou výrobu a byl těžen jen jako kamenivo pro stavbu silnic. Těžba byla ukončena r. 1963, o dva roky později byla zbořena lanovka a lom opuštěn. V r. 1993 založila skupina mladých nadšenců občanskou společnost Barbora, společnost pro zachování důlních a průmyslových památek (podle současné právní úpravy "zapsaný spolek"), a rozhodla se v někdejších Solvayových lomech zřídit Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu, běžně označované jako skanzen. V opuštěném lomu zůstalo jen velmi málo původního zařízení a vybavení, členové spolku proto pátrají po podobném nebo shodném v jiných lokalitách a průmyslových podnicích a převážejí je do sbírek. Velkým úspěchem bylo obnovení úzkorozchodné lomové drážky, tzv. malodráhy, která výrazně zvýšila atraktivitu místa zejména pro děti. Od r. 1998 byla stále se rozšiřující muzejní expozice otevřena veřejnosti. Spolek uskutečňuje prohlídky s průvodcem o víkendech od května do října. Od r. 2012 byly o letních prázdninách prohlídky rozšířeny i na pracovní dny kromě pondělí. Prohlídka nyní zahrnuje muzejní expozici v místnostech bývalých kanceláří a skladů, k nimž přibyla strojovna tvořící energetické centrum lomu. Zpřístupněným objektem je také téměř 150 m dlouhá štola z r. 1930 se sbírkou lomových lokomotiv, vozíků a dalšího vybavení. Závěr prohlídky tvoří asi čtvrthodinová projížďka lomovou malodráhou, pro niž se podařilo zatím položit asi 2 km kolejí po obou částech lomu. V blízkosti budovy muzea se dochovala úpravna hornin s drtičkou z r. 1942, je tu instalován vrátek pro přetahování vozíků mezi etážemi lomu a další ukázky techniky. Nejnovější akcí je stavba repliky horní stanice samotížné lanovky. Za pozornost stojí také výstavka s ukázkami vápenců z různých míst Českého krasu a nově zřízená dendrologická stezka..
|
Přihlášení |
