
Pohřebiště v lese zvaném Hora má oválný tvar o rozměrech 500 x 300 metrů. Je porostlé vzrostlým převážně smrkovým lesem. Celkem se na něm našlo 64 mohyl, ne všechny však jsou dnes zřetelné. Mohyly ze střední doby bronzové mají průměr většinou 8 – 14 m, výšku 0,3 – 2 m, mohyly z mladší doby bronzové jsou menší (průměr 3 – 8 m, výška 0,43 – 2 m). Na největší mohyle byl postaven pomník připomínající archeologický výzkum.
Tyto obce byly již ve středověku majetkově spojeny. V průběhu doby patřily obce či jejich části různým majitelům. Okolí obce Velká Dobrá bylo osídleno už v pravěku. Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury ze střední doby bronzové ze 13. – 11. století před naším letopočtem. Pohřbívalo se zde i v době halštatské a v raném středověku, kdy byly do stávajících mohyl zapuštěny ostatky dodatečně. Pohřby byly kostrové a žárové. První informace o výkopech amatérské archeologické skupiny (místní hajný a lesní adjunktové) jsou z roku 1890. Ve výzkumu pokračoval prof. dr. Ladislav Píč z Národního muzea v Praze, který prozkoumal 19 mohyl, a Josef Szombathy z muzea ve Vídni (17 mohyl). Z 41 prokopaných mohyl obsahovalo nálezy 25, a to keramiku a bronzové předměty (šperky, nádoby, zbraně, pilku). V dodatečných pohřbech bylo objeveno železné kopí a skleněný korál. Nálezy z mohylového pohřebiště jsou uloženy v obou muzeích.