
Divadlo stojí v parku Dvořákovy sady a svojí hlavní fasádou je orientováno na jihozápad. Stavba divadla upoutává především svým průčelím s dvěma věžovitými křídly, mezi nimiž je široká terasa. Je vybudováno na obdélném půdoryse s vystupující zadní částí pozdějšího přístavku a kryje jej sedlová střecha. Hlavním modelačním motivem vstupního pětiosého průčelí je segmentová stupňovitá střední část sevřená dvěma postranními rizality. Rizality kryjí výrazné, na střeše hlavní budovy nezávislé valbové stříšky. Nejnižší stupeň střední segmentové části tvoří hmota vestibulu se třemi vchody. Na přední straně v profilovaných štukových rámcích jsou umístěny secesní múzy a mezi nimi znak města Kladna. Motiv masek se objevuje v trojúhelníkových suprafenestrách završujících velká vertikální okna rizalitů. Výrazným modelačním prvkem fasády jsou štukové profilované rámce zdůrazňující téměř všechny otvory hlavní fasády. Součástí hlavního průčelí jsou i kovové… číst dále
Na místě zrušeného hřbitova a nově založeného parku byla v letech 1910 - 1912 postavena budova Městského divadla. Projekt vypracoval kladenský stavitel Emil Hrabě a architekt Jaroslav Rössler. Základní kámen byl slavnostně položen 18. září 1910. Tento základní kámen je umístěn v dolním rohu pravých vstupních dveří a byla v něm uložena schránka s pamětní listinou. Dne 12. dubna 1912 byla budova předána k používání. V roce 1915 zahájena první přístavba divadla. K zadní části stavby byla přistavěna třípodlažní budova, sloužící původně jako zadní jeviště a zkušební sál a pak také jako sklad kulis. V roce 1922 proběhly neodkladné renovace hlediště a jeviště. V roce 1929 získalo divadlo slavnostní malovanou oponu nesoucí název „Práce, spořivost, věda a umění“. Jejím autorem je Josef Wenig. Zatím největšími úpravami prošla budova v roce 1950. V roce 1991 došlo k neodkladným opravám… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.