Zajíčkův mlýn

Dolejší ostrovní mlýn; Petrův mlýn
Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.
Hlavní obrázek místa
Budova mlýna z mostu přes náhon
© Iva Spurná 3.4.2010
K Zajíčkovu mlýnu se dostanete z hlavního náměstí Pražskou (východní) branou, za kterou vede mostek přes mlýnský náhon – mlýn je hned za mostkem na ostrově. Z mostu je pěkný výhled na obě strany náhonu.
Iva Spurná, 7.4. 2011
historie

Na východní straně historického jádra města Berouna vede uměle vytvořený náhon, který odvádí část vody z Berounky a ústí do Litavky ještě před soutokem obou řek a vytváří tak ostrov. Tomuto náhonu se také někdy říká Mlýnská strouha či nověji Berounská Čertovka – v minulosti zde byly v činnosti tři mlýny: Maňasovský čili Hořejší ostrovní (první zmínka je z r. 1437); Panský, který patřil k největším mlýnům na Berounsku – nestál na ostrově, ale na "městském" břehu a čerpala se zde říční voda na baštu do cínové nádrže, ze které pak dřevěné potrubí rozvádělo vodu do kašen, prvně je zmíněn na počátku 16. století. Třetím mlýnem byl Dolejší ostrovní, později také zvaný Zajíčkův. I on je zmíněn už v roce 1437, kdy byl ještě dřevěný. Obnoven jako zděný byl po povodni v roce 1534. V roce 1770 koupil mlýn v dražbě František Seydl, v jehož rodu zůstal mlýn až do roku 1917. Narodil se zde tedy i Josef Antonín Seydl, berounský…  číst dále

Iva Spurná (Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách I., Libri, Praha 2000), 7.4. 2011

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Beroun

Místa v okolí

 radnice
 Beroun
 městské opevnění
 děkanství
 Městská hora
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Děd
 Králův Dvůr
 lom Alkazar
 Lhotka
 Solvayovy lomy
 Bubovické vodopády
 Koněpruské jeskyně
 Kotýz
 kaple sv. Blažeje
 Popovice
 Stradonice
 Loděnice
 kaple sv. Vojtěcha
 Korno
 kostel sv. Jiří
 Nižbor
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 Tmaň
 sladovna
 lom Malá Amerika
 kostel sv. Tomáše
 Chrustenická šachta
 Bacín
 Suchomasty
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 synagoga
 Liteň
 Karlštejn
 Lužce
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 lom Velká Amerika
 Dřevíč
 židovský hřbitov
 muzeum Výtopna Zdice
 synagoga
 Vysoký Újezd
 synagoga
 kostel sv. Stanislava
 Jenčov
 Vysoký vrch
 Všeradice
 rozhledna Máminka
 Svinaře
 Neumětely
 Libomyšl
 kaple
 boží muka
 Suchý mlýn
 Hořelice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Lukáše
 parní motorový mlýn
 kostel Všech svatých
 Šemíkův pomník
 Neumětely
 Osov
 Karlík
 Červený Újezd
 Unhošť
 Na Pišťáku
 Leontýn
 měšťanský dům
 měšťanský dům
 socha sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Kyšice
 Viereckschanze
 kaple sv. Barbory
 Záhorsko
 Masarykův most
 Hamousův statek
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Lochovice
 skanzen Cyrus
 Škrábek
 Otmíče
 zatopený důl Škroby
 kostel sv. Kateřiny
 Dobřichovice
 židovský hřbitov
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Klíčavská přehrada
 Choteč
 kaple sv. Anny
 Točník
 Pavlov
 kaple
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 pivovar
 kostel sv. Rocha
 Brandejsova hrobka
 Jivno
 Žebrák
 Tihava
 Litovice
 Křivoklát
 zvonice
 kaplička
 pivovar
 Mníšek pod Brdy
 poštovní stanice
 kostel sv. Václava
 Velká hospoda
 synagoga
 mariánský sloup
 Hostivice
 fara
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 synagoga
 sloup odsouzenců
Základní informace místa
ID místa: 8904
Typ místa: mlýn
Podkategorie: vodní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.4.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama