
Velká průmyslová obec Hýskov leží na levém břehu Berounky v těsném sousedství města Berouna a nyní má asi 1 600 obyvatel. Nejstarší zpráva o vzniku malebné obce v tomto místě se nachází v listinách vyšehradské kapituly z r. 1088, písemně je Hýskov prvně zmiňován r. 1357. Na jižním okraji obce se na levém břehu řeky nacházela osada Stará Huť, která byla sloučena s Hýskovem v r. 1961 a jejíž název dokládá středověkou tradici zpracování železa. Ta byla v moderní době nahrazena výrobou prefabrikátů. Hýskovem prochází silnice II/116 z Berouna do Lán a je tu nádraží na trati 074 spojující Beroun a Rakovník.
Filiální novorománský kostel Narození Panny Marie, který stojí na vyvýšenině vedle školy, nahradil r. 1850 starší starohuťskou kapli, která však stála na jiném místě a vyhořela r. 1836.
K obdélné orientované stavbě přiléhá na východě polygonálně ukončená sakristie. Jednolodní kostel zdobí hlavní oltář s obrazem Narozeni Panny Marie od Jana Kroupy z r. 1860. Boční oltáře zpodobňují postavy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Starší než celý kostel jsou jeho varhany, pocházející z r. 1846 z dílny Ferdinanda Gutha v Čisté. Věžička kostela byla v době stavby osazena dvěma zvony pražského zvonaře Karla Bellmanna, větším, zasvěceným sv. Karlu Boromejskému a menším, sv. Josefu. Oba však padly za oběť světovým válkám. Ve své původní podobě kostel sloužil obci více než půl století, kdy byla opravena střecha budovy, a následně byl kostel v r. 1904 podroben několika výrazným úpravám interiéru. Byl nově vymalován, rozšířen a hlavní oltář byl doplněn o polychromované sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Tyto úpravy však byly pohříchu na dlouhou dobu celého dalšího století jedinými výraznějšími příspěvky k zachování vzhledu a stavu budovy. Od té doby kostel neprodělal nejen žádnou přestavbu, ale ani žádnou důkladnější opravu. Byl zanedbáván materiálně i duchovně. Dílčí opravy probíhaly jen tehdy, pokud si to vyžadoval kalamitní stav jednotlivých částí budovy. Tak byla v r. 1956 přeložena střecha a v letech 1970-1972 opravena fasáda západní průčelní stěny a věžička, jejíž původně lomený, zdobný tvar byl nahrazen jednoduchou homolí. Zamýšlená rozsáhlejší oprava nebyla dokončena. V letech 1984-1998 byl kostel na 14 let uzavřen a v jeho prostorách zastavena pastorační činnost. Od roku 1998 je sice opět zpřístupněn pro pravidelné bohoslužby, na jeho renovaci se však nadále nedostává prostředků, a tak budova dále chátrá a zdobí ji jen upozornění na opadávající kusy omítky. Kostel je nyní filiální ve farnosti Beroun a bohoslužby se v něm konají jen jednou měsíčně..