
V l. 2000 - 2004 proběhla její rekonstrukce, v horní části zahrady je medvědárium s rozlehlým výběhem a bazénem, které obývají dvě medvědice. V centrální části je odpočinkové místo se šachovnicí, osvěžujícím prvkem je kamenná koule s přetékající vodou na místě bývalé zámecké studny. Při rekonstrukci zahrady bylo zachováno sanktuárium bývalého kostela Nanebevzetí Panny Marie. V zahradě se konají kulturní akce (koncerty, divadelní představení) a je oblíbeným místem svatebních obřadů.
Stojí totiž poblíž hlavního náměstí, Náměstí starosty Pavla a autobusové nádraží je nedaleko. Zámek, původně renesanční, byl po roce 1705 barokně přestavěn architektem Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem do dnešní podoby. Zrekonstruován byl v 90. letech 20. stol. a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně a pobočka Městské knihovny Kladno. K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem. Současné muzejní expozice ukazují nejen historii Kladenska, ale sklepení je upraveno jako důlní štola, typické pro tento region. Na východ od Kladna můžeme navštívit pěkně udržovanou zříceninu hradu Okoř a nedaleko nad obcí Zákolany památné přemyslovské místo Budeč, kde najdeme zrekonstruovaný románský kostel sv. Petra a Pavla..
Nově je možno si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout..
Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. V roce 2009 bylo zprovozněno i reálné ozvučení štoly, návštěvníci tak mají pocit, jako by se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po předchozí objednávce na tel.: 725 118 555..
Výstavba kaple byla dokončena r. 1740. Nástěnné malby včetně výzdoby na stěnách kaple byly restaurovány r. 1998 akademickými malíři Michalem Tomkem, Jaroslavem Altem, Tomášem Skořepou a Jiřím Maškem. Obnova nástěnných maleb Jana Karla Kováře byla dokončena r. 2001. Od r. 2011 se v kapli konají svatební obřady..
Posledním příslušníkem kladenské větve rodu byl Zdeněk Kladenský z Kladna, který panství odkázal svému synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a jeho synům. Oldřichův syn Jiří vymohl na králi povýšení Kladna na městečko. Roku 1566 byla horní tvrz přestavěna na renesanční zámek a stal se sídlem rozsáhlého panství Žďárských. Roku 1701 získala zámek a panství Kladno Anna Marie Františka, velkovévodkyni toskánská, majitelka rozsáhlého sousedního panství v Buštěhradě. Ale již roku 1705 prodala kladenské panství benediktinům z břevnovsko-broumovského opatství. Za opata Benna Löbla, kterému již nevyhovoval starý zchátralý renesanční objekt, byl zámek přestavěn architektem Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem do dnešní jednopatrové barokní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou. Zámek byl zrekonstruován v 90.letech 20. stol. a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně a pobočka Městské knihovny Kladno. K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem. Současné muzejní expozice přibližují nejen historii regionu, ale také prostředí pro zámek netypické, sklepení je upraveno jako důlní štola, typické pro Kladensko.