kostel sv. Štěpána

Západní průčelí prolomeno obdélným portálem s polokruhovým oknem ve štukovém rámci. Ve štítě malé oválné okno, v bočních částech průčelí obdélná polokruhově sklenutá okna. Presbytář a hlavní loď sklenuty valenou klenbou s lunetami, boční lodi klenbou křížovou, sakristie plochostropá. Uvnitř nalezneme v dlažbě náhrobek se znaky pánů z Gerštorfu a mramorový náhrobek v dlažbě pod lavicí u schodů na kůr. Náhrobek pravděpodobně patří úředníku Jakubu Veltrubskému z Veltrub. Na sanktusové věžičce nad kostelem byly dva zvonky. Oba zvonky byly za světové války v roce 1917 rekvírovány a nahrazeny železnými. Za několik let byly vyměněny za nové ze zvonoviny. Roku 1942 však byly znovu zabaveny pro válečné účely..

Štěpána a později jako kostel sv. Štěpána prvomučedníka. Postaven je ve slohu gotickém. Není přesně znám rok založení, ale podle seznamu papežského desátku se první zmínka datuje k roku 1352. Byl goticky rozšířen na trojlodní a v roce 1709 upraven barokně. Novější úpravy pocházejí z let 1894-1895. Vnější část kostela byla opravena v roce 1894 a také i v roce 1934..

Zemřel v roce 40 v Jeruzalémě jako první mučedník křesťanství a proto je nazýván Prvomučedníkem. Byl dobrým kazatelem a při jednom jeho kázání vznikl spor s některými z naslouchajících Židů. Nakonec byl obviněn z hanobení Boha, předveden před soudce a odsouzen. Dav ho po rozsudku vyvedl z města a před damašskou bránou usmrtil ukamenováním. Sv. Štěpán je téměř vždy zobrazován jako mladý jáhen a k jeho hlavním atributům patří kameny, které například drží v ruce. Někdy jsou na Štěpánově hlavě, v jeho liturgickém rouchu, ve svatozáři apod..