
Tetínský zámek zabírá západní stranu návsi. V zámku a jeho areálu se dnes nachází velkostatek Tetín a je v soukromém vlastnictví. V zámecké zahradě můžeme najít pozůstatky valů předhradí starého hradu. Na zámku se také narodil r. 1821 spisovatel a vlastenec Vacslav Vojáček, který tu má i pamětní desku.
Později to bylo manské sídlo vázané mnoha povinnostmi ke Karlštejnu. Nynější podoba stavby je z 18. stol. V minulosti prošel mnoha přestavbami a byl sídlem významných šlechtických rodin, např. Buziců, pánů z Drahelčic či Rochlitzů. Nejvýznamnějším majitelem byl od počátku 19. stol. vlastenecky orientovaný rod Vojáčků. V době jeho působení se setkávali ve zdejším zámku významné osobnosti kulturního, duchovního a politického života, např. František Ladislav Čelakovský, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Krasoslav Chmelenský, František Ladislav Rieger, rodina Daubků z Litně, MUDr. Josef Thomayer a řada dalších. V r. 1821 se v zámku narodil významný spisovatel, dramatik a překladatel, především z latiny a francouzštiny, středoškolský profesor Vácslav Vojáček. Zemřel r. 1898 a je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého. Součástí zámku byl i pivovar. Historický význam má také zámecká zahrada se zbytky valů předhradí bývalého středověkého hradu. V ní byla r. 1701 nebo 1704 postavena Kristiánem Pfalzem, kanovníkem z chrámu sv. Víta v Praze, kaple nesoucí patrocinium sv. Jana Nepomuckého. Při kapli bylo vybudováno i obydlí pro duchovního. V r. 1948 byl zámek znárodněn a patřil Státnímu statku Lochovice. V r. 1992 byl zámek restituován a vrácen potomkům rodu Vojáčků, rodině Durasů, která na majetku hospodaří. Na průčelí zámku jsou ve štítě osazeny od r. 1998 hodiny, které jsou opatřeny zvonkohrou hrající část písně „Nad Berounkou pod Tetínem“. Melodii je možno slyšet každou hodinu od 9 do 19 hodin. Zámek je nyní sídlem správy velkostatku a není veřejnosti přístupný.
n. l.; je spojován s pobytem sv. Ludmily a jejího vnuka sv. Václava na Tetíně, jehož zde údajně po krátky čas vychovávala. V r. 921 však Ludmilina snacha Drahomíra najala vrahy a ti, v první vigilii noční z 15. na 16. září, Ludmilu na Tetíně zavraždili. Svatá Ludmila je první světicí, udávěnou ve spojitosti s Přemyslovci. Vzhledem k Ludmile můžeme Tetín považovat za jedno z míst pobytu prvních křesťanů v Čechách a jeden z kořenů české historie, vzhledem ke sv. Václavovi bývá někdy spojován s počátky české státnosti. Lze říci, že Tetín přinesl významný vklad do klenotnice české historie..