Tetínský kostel sv. Jana Nepomuckého
© Jiří Špaček, 04/2012
Historická obec Tetín, doložená již od 10. stol., leží 3 km jihovýchodně od Berouna ve vysoké poloze nad řekou Berounkou. Od berounského nádraží sem stoupá silnice III. třídy a také turistická značka.
V obci se nachází zřícenina středověkého hradu, tři kostely raně středověkého původu a barokní zámeček z 18. stol. (viz samostatná hesla). Místní muzeum, založené r. 2002 a otevřené o víkendech během turistické sezóny, nabízí nevelkou expozici dějin obce a také umožňuje prohlídku zříceniny hradu a všech tří tetínských kostelů s průvodcem, a to každou celou hodinu. Průvodce je v případě zájmu k dispozici u bývalé fary.
Původní velkofarní chrám sv. Michaela archanděla v místě sídelního dvorce sv. ...Ludmily, která zde rovněž byla před svou translací do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (921-925) pohřbena. Dne 17.7.1386 král Václav IV. kostel se všemi požitky odevzdal kolegiátní kapitule P. Marie na Karlštejně. V XIX. stol. na kostel přeneseno patrocinium zrušené soukromé kaple sv. Jana Nepomuckého. V jádře románská stavba, vícekrát přestavěná, poprvé ve 14. století. Jednoduchá stavba s obdélníkovou plochostropou lodí s pravoúhlým, valeně zaklenutým kněžištěm. Na hlavním oltáři obraz sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi. Před hlavním vchodem náhrobní deska benediktina-poustevníka Vojtěcha Cassanovy, několik dalších náhrobníků v lodi. Kostel dnes slouží jako výstavní síň. Kolem kostela zrušený hřbitov, podle archeologických výzkumů J. Axamita původem již z pol. X. století, na jeho východním okraji hrobka rodiny Vojáčkových z roku 1835, pohřben zde i spisovatel Václav Vojáček (1821-1898), poblíž náhrobek Marie Jany Vojáčkové (+ 6.září 1833 v 19 letech), údajné hrdinky písně "Na Berounce pod Tetínem". Před vchodem na hřbitov mramorový votivní kříž, přenesený z návsi..
Nynější kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn r. 1357 jako farní chrám sv. ...Michaela archanděla a okolo něj, jak tenkrát bývalo zvykem, byl založen hřbitov pro obyvatele Tetína, Kody a Tobolky, který byl obehnán zdí a byla vystavěna kostnice. To, co mu zůstalo od počátku zachováno, je jeho poloha v místech pravděpodobného pohřbu sv. Ludmily. Stojí nad příkrými skalami nad řekou Berounkou, takže ze západní i východní strany skýtá jeho poloha překrásný romantický výhled. Současná stavba kostela je v jádře románská, zřejmě poprvé přestavěná ve 14. století a později ještě vícekrát. Zdivo je složeno z pravidelných kvádrů, loď má plochý strop, okna obdélníková a barokně vykrojená. Kněžiště je pravoúhlé s valenou klenbou a s výsečí nad okny, oltář byl barokní. Nad oltářem byl obraz na plátně znázorňující sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi. Pod vstupním kamenem do kostela je pohřben benediktin Vojtěch Cassanova. Podle zjištění J. Axamita leží v okolí kostela řadové raně středověké pohřebiště, které mohlo vzniknout asi v polovině 10. století, protože řadové hřbitovy vznikaly teprve v době christianizace země, a to až do 12. století. Koncem 18. stol. byl zchátralý a nevyužívaný kostel opraven a zásluhou mnicha Cassanovy na něj bylo přeneseno zasvěcení sv. Janu Nepomuckému ze zrušené zámecké kaple. Na hřbitově je zbudována hrobka rodiny Vojáčků z r. 1833, v níž je pochován i vlastenecký spisovatel a překladatel Vácslav Vojáček, jinak středoškolský profesor. Po pravé straně hrobky je nyní symbolický hrob hrdinky znárodnělé písně „Nad Berounkou pod Tetínem“, který sem byl přenesen od zdi kostela v 70. letech 20. století. Romantický příběh písně však neodpovídá skutečnosti. Skutečná inspirátorka, krasavice Anna Vojáčková (1816-1896), která upoutala básníka Chmelenského, se ve 20 letech provdala a celý dlouhý život pak prožila v Haliči. Zůstala jen romantická píseň, jejíž melodii každou hodinu vyhrává zvonkohra ve štítě tetínského zámku. V současné době je kostel vyklizen a odsvěcen a je využíván jako galerie, kterou provozuje Sdružení sv. Ludmily. Před hřbitovní zdí u kostela sv. Jana Nepomuckého je umístěn votivní kříž, který stával původně na tetínské návsi a na současné místo byl přemístěn r. 1959. Podle místní farní kroniky jej nechal zhotovit benediktin Vojtěch (Adalbert) Cassanova. Na návsi byl vztyčen r. 1795. Cassanova, mnich z kláštera ve Svatém Janu pod Skalou, byl původně povolán, aby sloužil bohoslužby v kapli sv. Jana Nepomuckého postavené v letech 1701-1704 v zahradě tetínského zámku. A velmi se mu zde líbilo. Když císař Josef II. zrušil kapli i domovský Cassanovův klášter, měl mnich z Tetína odejít. Jak uvádí Kronika tetínské fary, zachránila jej před odchodem vroucí modlitba. Josef II. zemřel před termínem stanoveným mu k odchodu. Cassanova z vděčnosti Bohu za vyslyšení prosby nechal zhotovit votivní kříž. Události vedoucí Cassanovu k postavení kříže jsou uvedeny na jeho podstavci ve staročeštině a v latině. Vojtěch Cassanova zemřel r. 1792 a byl pohřben pod vstupním kamenem do kostela sv. Jana Nepomuckého. Votivní kříž byl původně umístěn na tetínské návsi v ohrádce se stromy. V 50. letech 20. stol. bylo politicky nevhodné, aby náves obce budující socialismus zdobil sakrální objekt. Proto byl r. 1959 kříž přestěhován na současné, méně nápadné místo. Na přelomu 20. a 21. stol. byl restaurován z prostředků veřejné sbírky.
|
Přihlášení |
