kostel sv. Petra a Pavla

Na místě dnešního Chrámu sv. Petra a Pavla stával již v průběhu 13. stol. dřevěný kostelík, který byl nahrazen přibližně v 2 pol. 13. stol. kamenným jednolodním kostelem v románsko-gotickém stylu (jak vyplývá ze studie Dr. Jana Šťovíčka). Stavbu zadala patrně správa královského křivoklátského panství, ke kterému Unhošť tehdy patřila. Kostel je prvně zmiňován v listině z 19. 10. 1329, kdy byl postoupen králem Janem Lucemburským rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou v Praze. V rukou řádu byl kostel prakticky až do dnešních časů, výjimku tvořilo jen husitské období, kdy byl ve správě kališníků. R. 1661 se sem vrátili faráři z řádu křížovníků s červenou hvězdou.

V období třicetileté války došlo k poškození kostela. Kostel byl poté opraven, v interiéru byl vytvořen nový malovaný strop a stěny byly ozdobeny znaky císařství, města a místních cechů.

R. 1656 byla přistavěna mohutná věž, která nahradila starší poničenou zvonici. Věž měla sloužit jak kostelu, tak městu jako strážní věž. Vrchol věže byl opatřen ochozem a světničkou věžného, který hlídal město a měl za úkol hlásit možná nebezpečí (požáry, pohyby vojsk nebo lapků). Služba strážného fungovala na věži až do r. 1897. 42,5 m vysoká čtyřpatrová věž má šindelovou střechu s měděnou lucernou a na vrcholu pozlacenou makovicí s křížem a křížovnickou hvězdou.

Začátkem 18. století byl na objednávku řádu kostel barokně přestavěn. Stavební úpravy vedl pražský stavitel František Fortini. Hlavní loď byla rozšířena přístavbou s hudební kruchtou, výškově byla sjednocena s kněžištěm, věž byla zajištěna opěrnými pilíři, byly vytvořeny nové chrámové vchody a bylo postaveno nové výrazné barokní průčelí.

R. 1892 byl postaven nový hlavní oltář v pseudorenesančním stylu a byly provedeny úpravy kněžiště. Oltář je dílem řezbáře Petra Buška. Oltářní obraz apoštolů sv. Petra a Pavla, patronů chrámu, vytvořil pražský umělec Emanuel Dítě. Počátkem 20. stol. byl opraven strop lodi a stará klenba kněžiště byla nahrazena plochým stropem.

V letech 1971-72 byly provedeny poslední větší úpravy. Nový obětní stůl čelem k lidu byl vytvořen z barokní mensy ze zrušeného barokního oltáře sv. Barbory. Stůl je doplněn plastikou Poslední večeře Páně od ak. sochaře Karla Stádníka, kterým byla vytvořena i nová originální Křížová cesta.

Za zmínku stojí gotické pískovcové sanktuárium (výklenek; svatostánek), které se nachází v presbytáři kostela. Pochází z období vrcholné gotiky 14 stol. Nad obdélným výklenkem je v gotickém štítu znak, který snad patřil prvnímu známému unhošťskému faráři panu Bušku Linhartu z rodu vladyků z Braškova (v Unhošti je uváděn r. 1347).

Hlouběji v lodi je barokní kazatelna z 2. pol. 18. stol. Kazatelnu doplňují andílci ze zrušených bočních oltářů, kteří sem byli přeneseni a vkomponováni Karlem Stádníkem.

Kostelní varhany, pocházející přibližně z roku 1746, jsou dílem pražského varhaníka Jana Ferdinanda Schwabla.

Ve výklenku nepoužívaného severního vchodu stojí jesličky, které vytvořil v l. 1963-68 pražský výtvarník Václav Andres.

Původní barokní zvony ze 17. – 18. st. byly zrekvírovány za 1. sv. války. V roce 1923 byly pořízeny nové zvony, ale ty byly za 2. sv. války zrekvírovány znovu. Šest nových zvonů bylo pořízeno až v letech 1973-76. Zvony, jak je zvykem, mají svá jména - sv. Petr, sv. Pavel, sv. Anežka Česká, Panna Maria, sv. František Xaverský a sv. Josef. Jsou dílem zbraslavského zvonaře Rudolfa Manouška.