Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.
V městečku Trnávce nedaleko Pardubic a v blízkém okolí přežívali tajní evangelíci. Scházeli se ve sklepení původní tvrze v Telčicích. K augsburskému vyznání se veřejně přihlásili v roce 1782. K bohoslužbám jim zpočátku sloužila obyčejná stodola, poté byla postavena roku 1783 dřevěná modlitebna, snad první v českých zemích. Za deset let se stavěla modlitebna kamenná. První bohoslužby se v ní konaly v květnu 1797. Po ukončení tolerančních omezení začali trnávečtí r. 1882 stavět modlitebnu třetí, tentokrát kamenný novorenesanční kostel s věží. Kostel byl slavnostně otevřen 22. května 1884. Původně byla v kostele umístěna socha sv. Judy Tadeáše z 1. poloviny 18. století, později odstraněna. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován a slouží dodnes.
Rodochrozit - podle UPČ E. Pocheho a informací na internetu, 3.5. 2012
Augsburské vyznání (také augšpurské vyznání či aušpurské) je v latině a němčině sepsané shrnutí učení evangelíků od Philippa Melanchthona. Jedná se o jeden ze základních dogmatických spisů lutherské církve, součást Knihy svornosti. Augsburské vyznání bylo předloženo 25. června 1530 na říšském sněmu v Augsburgu císaři Karlu V. jako vyjádření evangelických stavů k teologickým otázkám, které se lišily od katolických pozic, se snahou dosáhnout maximálního přiblížení a odmítnutí nařčení z bludného učení. Do češtiny bylo augsburské vyznání přeloženo již v 16. století. Roku 1620 vyšlo v Olomouci v překladu Jiřího Třanovského. Po tolerančním patentu (vydán r. 1781) měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů augsburského vyznání.
wikipedia.org, 5.5. 2012