Raně gotické hradby královského města, které založil r. 1295 Václav II., v 15. a 16. století modernizované, se dochovaly dodnes ve velkých úsecích, většinou jsou volně přístupné jako součást parkové úpravy, součástí jsou i dvě zachovalé věžovité brány.
Královské město Beroun bylo založeno r. 1295 Václavem II. jako hrazené, hradby obepínaly jeho čtvercový půdorys. Vcházelo se především dvojicí věžovitých bran na východě a západě, které můžete vidět dodnes. Zajímavé je, že jsou obě vystavěny stejnou stavební hutí. Dále existovala menší Svinská brána na severu, kterou se hnaly prasata na pastvu. Místo poslední branky najdeme v místech, kde jižní linii hradeb potkáte při cestě z nádraží. Hlavní zeď vysokou 7 až 9 m zpevňovalo na čtyřicet hranolovitých věžic. Kromě této hradby s dřevěným ochozem byla součástí opevnění i parkánová zeď a zemní val. Ani takto mohutná fortifikace město neuchránila a 1. 4. 1421 bylo dobyto husity. V 15. a 16. století hradby prošly nutnou modernizací. Bohužel pro město se (podobně jako např. v Praze) hned za opevněním zdvihá ideální palpost pro nepřátelská děla (Městská hora), který jejich význam zmenšoval. V současné době jsou k vidění rekonstruované pozůstatky 700 let staré fortifikace především v pásu od JV k JZ. Tato část je volně přístupná a díky parkové úpravě zde vznikla příjemná oddychová zóna. Velmi zajímavá je část opevnění v severní části – podobně jako ve Zlaté uličče v Praze k hradební zdi v Zámečnické ulici přirostly drobné romantické baráčky. Vnější stěnu severní fortifikace si není tak lehké prohlédnout jako na jihu, přiléhají k ní oplocené pozemky. Pro podrobnější informace o opevnění Berouna navštivte expozici věnovanou městskému opevnění umístěnou v Plzeňské bráně.
Mass, Turyna Petr, 3.3. 2004
