Raně gotické hradby královského města, které založil r. 1295 Václav II., v 15. a 16. století modernizované, se dochovaly dodnes ve velkých úsecích, většinou jsou volně přístupné jako součást parkové úpravy, součástí jsou i dvě zachovalé věžovité brány.
Hlavní obrázek místa
Severní hradby
vnitřní pohled, domky v Zámečnické ulici
© Petr Turyna 07/2005
Královské město Beroun bylo založeno r. 1295 Václavem II. jako hrazené, hradby obepínaly jeho čtvercový půdorys. Vcházelo se především dvojicí věžovitých bran na východě a západě, které můžete vidět dodnes. Zajímavé je, že jsou obě vystavěny stejnou stavební hutí. Dále existovala menší Svinská brána na severu, kterou se hnaly prasata na pastvu. Místo poslední branky najdeme v místech, kde jižní linii hradeb potkáte při cestě z nádraží. Hlavní zeď vysokou 7 až 9 m zpevňovalo na čtyřicet hranolovitých věžic. Kromě této hradby s dřevěným ochozem byla součástí opevnění i parkánová zeď a zemní val. Ani takto mohutná fortifikace město neuchránila a 1. 4. 1421 bylo dobyto husity. V 15. a 16. století hradby prošly nutnou modernizací. Bohužel pro město se (podobně jako např. v Praze) hned za opevněním zdvihá ideální palpost pro nepřátelská děla (Městská hora), který jejich význam zmenšoval. V současné době jsou k vidění rekonstruované pozůstatky 700 let staré fortifikace především v pásu od JV k JZ. Tato část je volně přístupná a díky parkové úpravě zde vznikla příjemná oddychová zóna. Velmi zajímavá je část opevnění v severní části – podobně jako ve Zlaté uličče v Praze k hradební zdi v Zámečnické ulici přirostly drobné romantické baráčky. Vnější stěnu severní fortifikace si není tak lehké prohlédnout jako na jihu, přiléhají k ní oplocené pozemky. Pro podrobnější informace o opevnění Berouna navštivte expozici věnovanou městskému opevnění umístěnou v Plzeňské bráně.
Mass, Turyna Petr, 3.3. 2004
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Beroun

Místa v okolí

 Zajíčkův mlýn
 Beroun
 radnice
 děkanství
 Městská hora
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Děd
 Králův Dvůr
 lom Alkazar
 Lhotka
 Koněpruské jeskyně
 Kotýz
 kaple sv. Blažeje
 Solvayovy lomy
 Bubovické vodopády
 Popovice
 Stradonice
 Korno
 kostel sv. Jiří
 Loděnice
 kaple sv. Vojtěcha
 Nižbor
 Tmaň
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 sladovna
 kostel sv. Tomáše
 lom Malá Amerika
 Bacín
 Suchomasty
 Chrustenická šachta
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Liteň
 Karlštejn
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Lužce
 Dřevíč
 lom Velká Amerika
 židovský hřbitov
 muzeum Výtopna Zdice
 synagoga
 synagoga
 Vysoký Újezd
 Všeradice
 Jenčov
 kostel sv. Stanislava
 rozhledna Máminka
 Vysoký vrch
 Svinaře
 Neumětely
 Libomyšl
 kaple
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 Suchý mlýn
 kostel sv. Lukáše
 Hořelice
 parní motorový mlýn
 kostel Všech svatých
 Šemíkův pomník
 Neumětely
 Osov
 Karlík
 Leontýn
 Na Pišťáku
 Červený Újezd
 Unhošť
 Viereckschanze
 Záhorsko
 měšťanský dům
 kostel sv. Ondřeje
 socha sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Masarykův most
 Lochovice
 Lochovice
 Hamousův statek
 měšťanský dům
 Kyšice
 kostel sv. Martina
 Otmíče
 kaple sv. Barbory
 kaple sv. Floriána
 skanzen Cyrus
 Škrábek
 židovský hřbitov
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Dobřichovice
 kaple sv. Anny
 zatopený důl Škroby
 Klíčavská přehrada
 kostel sv. Kateřiny
 mariánský sloup
 Choteč
 Točník
 kaple
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Petra
 pivovar
 kostel sv. Rocha
 Pavlov
 Tihava
 Žebrák
 Jivno
 Křivoklát
 pivovar
 Mníšek pod Brdy
 Litovice
 zvonice
 kaplička
 kostel sv. Václava
 poštovní stanice
 Velká hospoda
 synagoga
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 mariánský sloup
 Hostivice
 fara
 synagoga
 sloup odsouzenců
Základní informace místa
ID místa: 2293
Typ místa: ostatní
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.7.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama