Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.
Libušín je jako ves prvně zmiňován r. 1052, později je označován jako dvojí ves, neboť se skládal z vesnice v údolí a osady v místech bývalého hradiště. S rozvojem těžby černého uhlí v 19. století výrazně stoupal počet jeho obyvatel a tak r. 1919 byl povýšen na město. Status města sice r. 1961 ztratil, ale opět ho získal r. 2006. Libušínem procházejí silnice III. třídy, které spojují silnici II/118 u Vinařic, silnici II/236 ve Smečně a silnici II/238 u Kamenných Žehrovic. V centru města se scházejí též turisticky značené trasy, a to žlutá od Vinařické hory, zelená z Hradiště a modrá od Kladna. Město leží mimo železniční síť.
7.2. 2016
Ve 2. polovině 19. století došlo v okolí Libušína k prudkému rozvoji hornictví. Rostoucí těžba černého uhlí způsobila, že se počet obyvatel obce téměř zdesetinásobil a do místních škol chodilo více než 1000 dětí. V té době proto už nevyhovovalo docházení dětí do starobylého kostela sv. Jiří na téměř 2 km vzdáleném Hradišti. Místní školní rada tehdy rozhodla o vybudování kostela přímo v obci. Protože však obec tehdy nebyla samostatnou farností, plánovaný kostel mohl mít jen statut školní kaple. V lednu 1906 byly přijaty plány třeboňského architekta Mockera a v květnu 1907 bylo zadáno provedení stavby staviteli Josefu Ullmannovi z Libušína. Odborníci po jejím dokončení vysoce oceňovali především slohovou jednotu stavby a jejího interiéru. Oltář dodal Bohumil Mudroch z Prahy, z Prahy pocházejí i varhany od Josefa Hubičky. Kostelní lavice zhotovil libušínský řemeslník Jan Maštalíř. O obrazovou výzdobu se postarali…
číst dále
Jiří Špaček, 7.2. 2016