Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.
Hlavní obrázek místa
Chyňava - kostel sv. Prokopa
© Jiří Špaček, 07/2017
Obec Chyňava je prvně doložena za krále Jana Lucemburského r. 1341 a brzy na to již příslušela k nově založenému hradu Karlštejnu. V r. 1585 se stala součástí panství křivoklátského a tak to zůstalo do konce feudalismu. Nachází se západně v sousedství silnice II/118, spojující Beroun a Kladno. Leží mimo železniční síť a prochází jí červeně značená dálková turistická trasa z Berouna, která pokračuje křivoklátskými lesy ke Zbečnu. Z ní v obci odbočuje žlutá značka přes Libečov do údolí Kačáku. Dnes patří Chyňava k větším obcím. Spolu s připojenými okolními vesnicemi má na 1800 obyvatel. K historickým zajímavostem patří skutečnost, že Chyňava s okolím patřila k několika vesměs středočeským obcím, které se r. 1915 staly útočištěm pro italské vysídlence z oblasti Tridentska (nyní autonomní italská provincie Trentino-Alto Adige). V květnu 1915 totiž Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku, jehož byly Čechy a Morava v té době součástí. Úřady na to zareagovaly okamžitě tím, že nařídily evakuaci rakousko-uherského civilního obyvatelstva z vesnic u italských hranic hluboko do vnitrozemí, aby je ochránily před důsledky předpokládaných bojů. Jednalo se asi o 75 000 lidí, převážně žen, dětí a starších osob, neboť většina mužů už v té době narukovala do armády. Z tohoto počtu asi 30 000 těchto vysídlenců, kteří byli převážně italské národnosti, ale všichni občany Rakousko-Uherska, směřovalo podle evakuačního plánu do Čech a na Moravu. V Chyňavě a okolí skončilo tehdy asi 240 těchto vysídlených Italů. Zpočátku bydleli ve školách, tělocvičnách, hostincích, sálech apod., ale postupem času se s místními obyvateli sžili a útrapy války snášeli společně. Po 100 letech, v červnu 2014, byla v Chyňavě otevřena historická a naučná „Stezka česko-italského přátelství“, která soužití Čechů a Italů v této těžké době…  číst dále
23.7. 2017
historie

Kostel v Chyňavě vznikl jako gotická stavba zřejmě ve 14. století a poprvé je písemně zmíněn r. 1396. Je zasvěcen sv. Prokopovi, patronu horníků. Připomíná, že v okolí obce byla od středověku těžena v povrchových dolech železná ruda. Za třicetileté války zanikla místní fara a od té doby je kostel filiální. Stavba, jejíž gotický původ připomíná trojboký závěr presbytáře, byla významně barokně přestavěna v letech 1779-1782. Dnešní podobu však získala až počátkem 20. století zásluhou faráře Josefa Duštíry. Z jeho iniciativy byla provedena r. 1914 přestavba podle plánů pražského architekta Eduarda Sochora. Při této úpravě byla prodloužena loď a na západní straně přistavěna věž. Kostel dostal také novobarokní vnitřní zařízení. Nynější kostel je proto jednolodní obdélná stavba s věží v západním průčelí, s obdélným, trojboce uzavřeným kněžištěm s opěráky a obdélnou kaplí po jeho severní straně. Presbytář je sklenut valeně…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: informační panel u kostela), 24.7. 2017

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Chyňava

Místa v okolí

 kaple sv. Floriána
 Vysoký vrch
 Lhotka
 Suchý mlýn
 Stradonice
 Nižbor
 Vůznice
 Jenčov
 kostel sv. Lukáše
 Dřevíč
 kostel sv. Mikuláše
 Zajíčkův mlýn
 Beroun
 děkanství
 Loděnice
 radnice
 Chrustenická šachta
 městské opevnění
 Děd
 Městská hora
 Kyšice
 Unhošť
 kaple sv. Floriána
 měšťanský dům
 socha sv. Václava
 měšťanský dům
 kaple sv. Barbory
 Solvayovy lomy
 Červený Újezd
 Braškov
 rozhledna Veselov
 skanzen Cyrus
 Zkamenělec
 mariánský sloup
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 kaple sv. Vojtěcha
 Velká Dobrá
 lom Alkazar
 Malá Dobrá
 Králův Dvůr
 Bubovické vodopády
 Kožová hora
 Lužce
 Hořelice
 Pavlov
 Vysoký Újezd
 kostel sv. Tomáše
 Velké Přítočno
 Klíčavská přehrada
 lom Malá Amerika
 Hamousův statek
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 Popovice
 Turyňský rybník
 lom Velká Amerika
 kaple sv. Mikuláše
 Jivno
 vodárenská věž
 zvonice
 židovský hřbitov
 kaplička
 Kotýz
 Koněpruské jeskyně
 kaple sv. Blažeje
 poštovní stanice
 fara
 kostel sv. Václava
 rozhledna Máminka
 Korno
 Karlštejn
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Litovice
 Středočeské divadlo
 vila Libochvíle
 dům U České koruny
 Janoutova parfumerie
 Okresní dům
 synagoga
 kaple sv. Floriána
 budova velkostatku
 arciděkanství
 mariánské sousoší
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 radnice
 zatopený důl Škroby
 Kladno
 Leontýn
 Poldihaus
 Bachrova vila
 vápenné pece Kladno
 kostel sv. Havla opata
 Lány
 palmový skleník
 kaple
 sladovna
 Tmaň
 Dobrovíz
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Petra
 Hřebeč
 Hostivice
 fara
 mariánský sloup
 Bacín
 Liteň
 synagoga
 Křivoklát
 Suchomasty
 Škrábek
 kostel sv. Jiří
 muzeum Výtopna Zdice
 Sobín
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 dub svatého Václava
 Památník Lidice
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Prokopa
 Karlík
 socha sv. Blažeje
 Makotřasy
 Buštěhrad
 kaplička sv. Anny
 kaple
 Muzeum Oty Pavla
 Buštěhrad
 Středokluky
 kostel sv. Prokopa
 Svinaře
 kaple sv. Václava
 zvonice
 Kněževes
 Kalingerův mlýn
 kaple sv. Václava
 Číčovický kamýk
 kaple sv. Isidora
 Dobřichovice
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 stará radnice
 Záhorsko
 kostel sv. Víta
 Tuchoměřice
 kříž
 Mackova hora
 Okoř
 Točník
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Beroun
Seydlovo nám. 24/5
266 01 Beroun
Tel: 311 621 964
http://www.farnostberoun.cz
farnost.beroun@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 13562
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.7.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama