Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.
Hlavní obrázek místa
Chyňava - kostel sv. Prokopa
© Jiří Špaček, 07/2017
Obec Chyňava je prvně doložena za krále Jana Lucemburského r. 1341 a brzy na to již příslušela k nově založenému hradu Karlštejnu. V r. 1585 se stala součástí panství křivoklátského a tak to zůstalo do konce feudalismu. Nachází se západně v sousedství silnice II/118, spojující Beroun a Kladno. Leží mimo železniční síť a prochází jí červeně značená dálková turistická trasa z Berouna, která pokračuje křivoklátskými lesy ke Zbečnu. Z ní v obci odbočuje žlutá značka přes Libečov do údolí Kačáku. Dnes patří Chyňava k větším obcím. Spolu s připojenými okolními vesnicemi má na 1800 obyvatel. K historickým zajímavostem patří skutečnost, že Chyňava s okolím patřila k několika vesměs středočeským obcím, které se r. 1915 staly útočištěm pro italské vysídlence z oblasti Tridentska (nyní autonomní italská provincie Trentino-Alto Adige). V květnu 1915 totiž Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku, jehož byly Čechy a Morava v té době součástí. Úřady na to zareagovaly okamžitě tím, že nařídily evakuaci rakousko-uherského civilního obyvatelstva z vesnic u italských hranic hluboko do vnitrozemí, aby je ochránily před důsledky předpokládaných bojů. Jednalo se asi o 75 000 lidí, převážně žen, dětí a starších osob, neboť většina mužů už v té době narukovala do armády. Z tohoto počtu asi 30 000 těchto vysídlenců, kteří byli převážně italské národnosti, ale všichni občany Rakousko-Uherska, směřovalo podle evakuačního plánu do Čech a na Moravu. V Chyňavě a okolí skončilo tehdy asi 240 těchto vysídlených Italů. Zpočátku bydleli ve školách, tělocvičnách, hostincích, sálech apod., ale postupem času se s místními obyvateli sžili a útrapy války snášeli společně. Po 100 letech, v červnu 2014, byla v Chyňavě otevřena historická a naučná „Stezka česko-italského přátelství“, která soužití Čechů a Italů v této těžké době…  číst dále
23.7. 2017
historie

Kostel v Chyňavě vznikl jako gotická stavba zřejmě ve 14. století a poprvé je písemně zmíněn r. 1396. Je zasvěcen sv. Prokopovi, patronu horníků. Připomíná, že v okolí obce byla od středověku těžena v povrchových dolech železná ruda. Za třicetileté války zanikla místní fara a od té doby je kostel filiální. Stavba, jejíž gotický původ připomíná trojboký závěr presbytáře, byla významně barokně přestavěna v letech 1779-1782. Dnešní podobu však získala až počátkem 20. století zásluhou faráře Josefa Duštíry. Z jeho iniciativy byla provedena r. 1914 přestavba podle plánů pražského architekta Eduarda Sochora. Při této úpravě byla prodloužena loď a na západní straně přistavěna věž. Kostel dostal také novobarokní vnitřní zařízení. Nynější kostel je proto jednolodní obdélná stavba s věží v západním průčelí, s obdélným, trojboce uzavřeným kněžištěm s opěráky a obdélnou kaplí po jeho severní straně. Presbytář je sklenut valeně…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: informační panel u kostela), 24.7. 2017

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Chyňava

Místa v okolí

 kaple sv. Floriána
 Vysoký vrch
 Lhotka
 Suchý mlýn
 Stradonice
 Nižbor
 Jenčov
 kostel sv. Lukáše
 Dřevíč
 kostel sv. Mikuláše
 Zajíčkův mlýn
 Beroun
 děkanství
 Loděnice
 radnice
 Chrustenická šachta
 městské opevnění
 Děd
 Městská hora
 Unhošť
 Kyšice
 měšťanský dům
 kaple sv. Floriána
 socha sv. Václava
 měšťanský dům
 kaple sv. Barbory
 Solvayovy lomy
 Červený Újezd
 Braškov
 rozhledna Veselov
 skanzen Cyrus
 Zkamenělec
 mariánský sloup
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 kaple sv. Vojtěcha
 Velká Dobrá
 lom Alkazar
 Malá Dobrá
 Králův Dvůr
 Bubovické vodopády
 Kožová hora
 Lužce
 Hořelice
 Pavlov
 Vysoký Újezd
 kostel sv. Tomáše
 Velké Přítočno
 Klíčavská přehrada
 lom Malá Amerika
 Hamousův statek
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 Popovice
 Turyňský rybník
 kaple sv. Blažeje
 lom Velká Amerika
 kaple sv. Mikuláše
 Jivno
 vodárenská věž
 zvonice
 židovský hřbitov
 kaplička
 Kotýz
 Koněpruské jeskyně
 poštovní stanice
 fara
 kostel sv. Václava
 rozhledna Máminka
 Korno
 Karlštejn
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Litovice
 vila Libochvíle
 Středočeské divadlo
 dům U České koruny
 Okresní dům
 synagoga
 kaple sv. Floriána
 Janoutova parfumerie
 budova velkostatku
 arciděkanství
 mariánské sousoší
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 radnice
 zatopený důl Škroby
 Kladno
 Leontýn
 Poldihaus
 Bachrova vila
 vápenné pece Kladno
 kostel sv. Havla opata
 Lány
 palmový skleník
 kaple
 sladovna
 Tmaň
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Petra
 Dobrovíz
 Hřebeč
 Hostivice
 fara
 mariánský sloup
 Bacín
 Liteň
 synagoga
 Křivoklát
 Suchomasty
 Škrábek
 kostel sv. Jiří
 muzeum Výtopna Zdice
 Sobín
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 dub svatého Václava
 Památník Lidice
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Prokopa
 Karlík
 Makotřasy
 Buštěhrad
 kaplička sv. Anny
 kaple
 Muzeum Oty Pavla
 Buštěhrad
 Středokluky
 kostel sv. Prokopa
 Svinaře
 kaple sv. Václava
 zvonice
 Kněževes
 Kalingerův mlýn
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Isidora
 Dobřichovice
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 stará radnice
 Záhorsko
 kostel sv. Víta
 Tuchoměřice
 kříž
 Mackova hora
 Okoř
 Točník
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Beroun
Seydlovo nám. 24/5
266 01 Beroun
Tel: 311 621 964
http://www.farnostberoun.cz
farnost.beroun@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 13562
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.7.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama