Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.
Hlavní obrázek místa
Chyňava - kostel sv. Prokopa
© Jiří Špaček, 07/2017
Obec Chyňava je prvně doložena za krále Jana Lucemburského r. 1341 a brzy na to již příslušela k nově založenému hradu Karlštejnu. V r. 1585 se stala součástí panství křivoklátského a tak to zůstalo do konce feudalismu. Nachází se západně v sousedství silnice II/118, spojující Beroun a Kladno. Leží mimo železniční síť a prochází jí červeně značená dálková turistická trasa z Berouna, která pokračuje křivoklátskými lesy ke Zbečnu. Z ní v obci odbočuje žlutá značka přes Libečov do údolí Kačáku. Dnes patří Chyňava k větším obcím. Spolu s připojenými okolními vesnicemi má na 1800 obyvatel. K historickým zajímavostem patří skutečnost, že Chyňava s okolím patřila k několika vesměs středočeským obcím, které se r. 1915 staly útočištěm pro italské vysídlence z oblasti Tridentska (nyní autonomní italská provincie Trentino-Alto Adige). V květnu 1915 totiž Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku, jehož byly Čechy a Morava v té době součástí. Úřady na to zareagovaly okamžitě tím, že nařídily evakuaci rakousko-uherského civilního obyvatelstva z vesnic u italských hranic hluboko do vnitrozemí, aby je ochránily před důsledky předpokládaných bojů. Jednalo se asi o 75 000 lidí, převážně žen, dětí a starších osob, neboť většina mužů už v té době narukovala do armády. Z tohoto počtu asi 30 000 těchto vysídlenců, kteří byli převážně italské národnosti, ale všichni občany Rakousko-Uherska, směřovalo podle evakuačního plánu do Čech a na Moravu. V Chyňavě a okolí skončilo tehdy asi 240 těchto vysídlených Italů. Zpočátku bydleli ve školách, tělocvičnách, hostincích, sálech apod., ale postupem času se s místními obyvateli sžili a útrapy války snášeli společně. Po 100 letech, v červnu 2014, byla v Chyňavě otevřena historická a naučná „Stezka česko-italského přátelství“, která soužití Čechů a Italů v této těžké době…  číst dále
23.7. 2017
historie

Kostel v Chyňavě vznikl jako gotická stavba zřejmě ve 14. století a poprvé je písemně zmíněn r. 1396. Je zasvěcen sv. Prokopovi, patronu horníků. Připomíná, že v okolí obce byla od středověku těžena v povrchových dolech železná ruda. Za třicetileté války zanikla místní fara a od té doby je kostel filiální. Stavba, jejíž gotický původ připomíná trojboký závěr presbytáře, byla významně barokně přestavěna v letech 1779-1782. Dnešní podobu však získala až počátkem 20. století zásluhou faráře Josefa Duštíry. Z jeho iniciativy byla provedena r. 1914 přestavba podle plánů pražského architekta Eduarda Sochora. Při této úpravě byla prodloužena loď a na západní straně přistavěna věž. Kostel dostal také novobarokní vnitřní zařízení. Nynější kostel je proto jednolodní obdélná stavba s věží v západním průčelí, s obdélným, trojboce uzavřeným kněžištěm s opěráky a obdélnou kaplí po jeho severní straně. Presbytář je sklenut valeně…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: informační panel u kostela), 24.7. 2017

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Chyňava

Místa v okolí

 kaple sv. Floriána
 Vysoký vrch
 Lhotka
 Suchý mlýn
 Stradonice
 Nižbor
 Jenčov
 kostel sv. Lukáše
 Dřevíč
 kostel sv. Mikuláše
 Zajíčkův mlýn
 Beroun
 děkanství
 Loděnice
 radnice
 Chrustenická šachta
 městské opevnění
 Děd
 Městská hora
 Kyšice
 Unhošť
 kaple sv. Floriána
 měšťanský dům
 socha sv. Václava
 měšťanský dům
 kaple sv. Barbory
 Solvayovy lomy
 Červený Újezd
 Braškov
 rozhledna Veselov
 skanzen Cyrus
 Zkamenělec
 mariánský sloup
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 kaple sv. Vojtěcha
 Velká Dobrá
 lom Alkazar
 Malá Dobrá
 Králův Dvůr
 Bubovické vodopády
 Kožová hora
 Lužce
 Hořelice
 Pavlov
 Vysoký Újezd
 kostel sv. Tomáše
 Velké Přítočno
 Klíčavská přehrada
 lom Malá Amerika
 Hamousův statek
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 Popovice
 Turyňský rybník
 lom Velká Amerika
 kaple sv. Mikuláše
 Jivno
 vodárenská věž
 zvonice
 židovský hřbitov
 kaplička
 Kotýz
 Koněpruské jeskyně
 kaple sv. Blažeje
 poštovní stanice
 fara
 kostel sv. Václava
 rozhledna Máminka
 Korno
 Karlštejn
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Litovice
 Středočeské divadlo
 vila Libochvíle
 dům U České koruny
 Janoutova parfumerie
 Okresní dům
 synagoga
 kaple sv. Floriána
 budova velkostatku
 arciděkanství
 mariánské sousoší
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 radnice
 zatopený důl Škroby
 Kladno
 Leontýn
 Poldihaus
 Bachrova vila
 vápenné pece Kladno
 kostel sv. Havla opata
 Lány
 palmový skleník
 kaple
 sladovna
 Tmaň
 Dobrovíz
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Petra
 Hřebeč
 Hostivice
 fara
 mariánský sloup
 Bacín
 Liteň
 synagoga
 Křivoklát
 Suchomasty
 Škrábek
 kostel sv. Jiří
 muzeum Výtopna Zdice
 Sobín
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 dub svatého Václava
 Památník Lidice
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Prokopa
 Karlík
 socha sv. Blažeje
 kaplička sv. Anny
 Makotřasy
 Buštěhrad
 kaple
 Muzeum Oty Pavla
 Buštěhrad
 Středokluky
 kostel sv. Prokopa
 Svinaře
 kaple sv. Václava
 zvonice
 Kněževes
 Kalingerův mlýn
 kaple sv. Václava
 Číčovický kamýk
 kaple sv. Isidora
 Dobřichovice
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 stará radnice
 Záhorsko
 kostel sv. Víta
 Tuchoměřice
 kříž
 Mackova hora
 Okoř
 Točník
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Beroun
Seydlovo nám. 24/5
266 01 Beroun
Tel: 311 621 964
http://www.farnostberoun.cz
farnost.beroun@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 13562
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.7.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama