© Iva Spurná 9.11.2008
Jednolodní barokní stavba obklopena starým hřbitovem. Věž je na západním průčelí, presbytář je obdélníkový, v ose je obdélníková sakristie. V interiéru jsou fresky z r. 1752 a sloupový oltář ze stejné doby s obrazem od A. Wenzela „Kristus podává prapor sv. Mauritiovi“ z roku 1881. Kazatelna je rovněž z roku 1752. Dubové lavice byly vyřezány o rok později. V čele lavic jsou znaky řádu křížovníků, v bocích reliéfy světců a znaky cechů.
Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici), patrně románský, stál v Řevnicích již v polovině 13. století. ...První písemná zmínka o něm je z roku 1253, kdy je uváděn jako farní, náležící k děkanátu Tetín. Zároveň zde stál kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vysvěcen v souvislosti s tím, že Řevnice věnoval král Václav II. roku 1292 zbraslavskému cisterciáckému klášteru. V polovině sedmnáctého století – roku 1656 či roku 1677 – převzal roli farního kostela kostel v Dobřichovicích. V roce 1747 musely být bohoslužby ze zchátralého kostela sv. Mauritia přeneseny do menšího kostela Panny Marie. O dva roky později, v roce 1749, byly oba staré kostely zbořeny. Bezprostředně se začalo s výstavbou nového chrámu a 12. listopadu 1752 byl právě dokončený kostel vysvěcen velmistrem řádu křížovníků Juliem Františkem Wahou. Zásadní opravou prošel již v roce 1848, kdy se v něm objevily trhliny. Další významná oprava proběhla v letech 1904–05. Řevnický kostel se stal znovu farním až v roce 1905. Patronem kostela je dodnes řád křížovníků s červenou hvězdou..
|
Přihlášení |
