Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 01/2015
Graficke pismenko První písemná zmínka o Čertově sloupu na Vyšehradě je v díle Zachariáše Theobalda z roku 1609. Theobald uvádí, že na hřbitově kostela sv. Jana leží sloup přinesený čertem z Říma. Někdy mezi léty 1609 a 1632 byly sloupy přeneseny ze hřbitova u kostela Stětí sv. Jana do kostela sv. Petra a Pavla, kde byly umístněny v chrámové lodi. V roce 1782 nařídil Josef II. jejich odstranění z chrámu a 11. října 1787 je vyneslo 12 dělostřelců na hřbitov k severní zdi kostela. Při úpravách kostela v r. 1888 pak byly sloupy přeneseny na dnešní místo.
Milan Caha (zdroj Volf, M.: 1998 – Čertův sloup. In: Kámen 4, č. 1), 23.12. 2007

    popis

    Tři různě dlouhé, různě silné a různě zakončené sloupy z biotit-amfibolického granodioritu pocházející z oblasti sázavského granodioritu středočeského plutonu, pravděpodobně z dolního Posázaví. Nejdelší má délku 229 cm a průměrnou tloušťku 52 cm, střední sloup má délku 183 cm a 50 cm a nejkratší má délku 160 cm a tloušťku 48 cm. Hmotnost nejdelšího sloupu je 1,31 t, středního 0,97 t a nejkratšího 0,78 t, dohromady asi 3, 06 t. Prostřední

    Milan Caha (zdroj Volf, M.: 1998 – Čertův sloup. In: Kámen 4, č. 1), 23.12. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    ostatní
    zachovalý
    volně přístupno
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 2-Vyšehrad