
Prvotní tvrz měla čtvercový půdorys o hraně 30 metrů obklopený příkopy, palác široký 14 metrů stál při jižní straně, hranolová brána vystupovala na východě před hradbu. Při první přestavbě po polovině 16. století byla tvrz přestavěna s použitím starého zdiva na trojkřídlý objekt s malým obdélným nádvořím. Po požáru v roce 1623 získal zámek v podstatě dnešní dispozice a po požáru v roce 1718 bylo doplněno východní křídlo o vnější přístavky vedle bývalé brány – jak brána, tak tyto přístavby byly na počátku 20. století odstraněny. Dnes má zámek čtyřkřídlý půdorys s nevelkým nádvořím, křídla jsou jednotraktová se suterénem a dvěma podlažími. Věž je v jihozápadním nároží a je o patro vyšší než zbytek budov. Vjezd je v jižním průčelí – býval zde renesanční portál z roku 1559 (s heraldickými motivy a scénou Ukřižování), bohužel je momentálně odstraněn (není jasné, zda-li dočasně či natrvalo). Okolo zámku jsou… číst dále
Původní pozdně gotická tvrz z roku 1530 byla již v roce 1559 přestavěna pro Caspara Schaffgotsche na renesanční lovecký zámek. Po požáru v roce 1623 byl přestavěn v podstatě do dnešní podoby pro Ernsta von Nimptsche. V letech 1679–1945 byl zámek majetkem města Jelenia Góra. Další požár postihl zámek v roce 1718, kdy byl opraven a rozšířen, další přestavba proběhla také v roce 1892. Po 2. světové válce objekt postupně chátral a na počátku 80. let mu hrozila demolice. Nakonec se zde ale usídlili ekologové, kteří získali peníze na opravy, například od Evropské unie z projektu Euroregion Nisa.