Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.
Hlavní obrázek místa
© František Kinař 05/2017
Jednodílný hrad okrouhlého půdorysu zajišťovalo mohutné zemní opevnění tvořené dvojicí valů a příkopů. Tato alternativa vyplynula z nepříliš dominantní polohy lokality. Ve vnitřní ploše, opevněné hradbou, se nacházel obdélný palác a bergfrit. Z paláce se dochovaly dva poměrně vysoké střepy zdiva a podstatná část suterénu. Stopy bergfritu v podobě reliéfních reliktů se nacházejí napravo od vstupu do vnitřní plochy hradu. Dlužno dodat, že zmiňované suterénní prostory jsou v současnosti plné odpadků a všelijakého harampádí. Slušný návštěvník si zde s hořkostí uvědomí, jak bezohledně se někteří spoluobčané chovají k našemu kulturnímu dědictví. Hrad s velkou pravděpodobností vznikl již před polovinou 13. století. Založen Žerotíny, stal se jedním z nejstarších šlechtických hradů. V renesanci byl přizpůsoben dobovým nárokům na bydlení a roku 1639 zničen Švédy.
Michal Merkl (2004), Literatura: T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999, 23.3. 2004
historie

Jméno hradu a obce Žerotína se v nejstarších pramenech uvádí jako Žirotín. Do r. 1400 se oba termíny uvádějí střídavě. Od konce 16. století převládl název Žerotín. Nejstarší zpráva o vsi pochází z r. 1250, kdy zde seděl Ratiboř ze Žerotína. Ačkoliv o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení mezi l. 1250–1290, do doby Habarta ze Žerotína, otce Plichty ze Žerotína, známého z Dalimilovy kroniky. Tento Habart byl zakladatelem městečka Panenského Týnce, nazývaného do 16. století také Žirotský Týnec. Bylo to jakési odškodnění za to, že král odňal asi Habartovu otci Janovi Louny, které pak povýšil na město. Habartovi synové Jaroslav a Plichta bojovali po boku řádu německých rytířů v Prusku a Plichta ještě s Janem Lucemburským v r. 1322 v bitvě u Mühldorfu, kde padl. Plichta, Jaroslav a Habart založili před r. 1321 v Panenském Týnci klášter klarisek. Jejich potomci drželi hrad Žerotín…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 28.12. 2009

Půdorys místa

Plán hradního jádra (r. 2005)
© František Záruba in Castellologica Bohemica č. 10, AÚ AVČR, Praha 2006
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Louny  (LN), Žerotín

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 kaple sv. Blažeje
 kaplička
 zichovecký kromlech
 kaple sv. Václava
 větrný mlýn
 Toužetín
 kaple
 židovský hřbitov
 Líský
 Hřivčice
 menhir Kamenný muž
 Klobuky
 kaple sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 Třebíz
 Šubrtův statek
 Cífkův statek
 Kobylníky
 Vinařice
 kaple
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 Divice
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Klimenta
 kostel sv. Víta
 kaple sv. Václava
 Ostrov
 Peruc
 Kozojedy
 kaple
 Čeradice
 Dřevíč
 menhir Baba
 Oldřichův dub
 Blšany u Loun
 Rychvald
 Pochvalovská stráň
 kaple
 vodárenská věž
 Cítoliby
 Vraný
 zvonice
 Neprobylice
 Kornhauz
 Neprobylice
 Vraný
 Humniště
 kaple sv. Rozálie
 Slánská brána
 kaple
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Havla
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Malíkovice
 Stradonice
 Vršovice
 kostel sv. Kateřiny
 fara
 socha sv. Linharta
 Stradonice
 Čertovka
 kaple sv. Prokopa
 Stradonka
 kaplička
 Páleč
 židovský hřbitov
 mlýn
 Pátek
 Řisuty
 kostel Matky Boží
 kamenný milník
 kamenný most
 kostel sv. Mikuláše
 hrázděný špýchar
 kaplička
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Lukáše
 Louny – MPR
 hradiště Řípec
 kostel sv. Mikuláše
 panský dvůr
 městské hradby
 barokní špitál
 kostel sv. Mikuláše
 inundační most
 kaple
 kostel sv. Martina
 Lukov
 kaple
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Petra
 Údešice
 Levousy
 Nový hrad
 zvonice
 kaple
 kaple sv. Václava
 Hradečno
 Šebín
 Hradiště
 kostel sv. Matouše
 kamenný kříž
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Markéty
 Hřivice
 Bílý Újezdec
 Lidický Dvůr
 kostel sv. Barbory
 Klímův mlýn
 mlýn na Ohři
 Koštice
 kaple sv. Anny
 děkanství
 kaple sv. Floriána
 Knížecí pivovar
 boží muka
 Štáf
 kaple sv. Isidora
 socha Ecce Homo
 kostel sv. Isidora
 kaple
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 Evaň
 kaple sv. Josefa
 Bakov
 obelisk
 kaplička
 kostel sv. Jiljí
 Městské divadlo
 Wiehlův dům
 křížový kámen
 Mackova hora
 sýpka
 Okresní dům
 socha sv. Onufria
 panský pivovar
 Smečno
 socha sv. Bonaventury
 kostel sv. Martina
 sýpka
 panská sýpka
 socha sv. Donáta
 radnice
 kašna
 Ungelt
 sýpka
 Budenice
 kaple
 sýpka
 děkanství
 socha sv. Jiří
 piaristická kolej
 synagoga
 Nedvědovský dům
 Modletický dům
 Domoušice
 fara
 kaple Božího hrobu
 kostel sv. Gotharda
 Budenice
 archeologický skanzen
 židovský hřbitov
 děkanství
 hrobka Clam-Martiniců
 stará radnice
 Lenešice
 socha sv. Blažeje
 kaple sv. Jiří
 synagoga
 sýpka
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Isidora
 kaple
 Pravda
 výklenková kaple
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Matouše
 kaple
 dub svatého Václava
 sýpka
 Poplze
 kostel sv. Václava
 Oblík
 boží muka
 Krušovice
 Louštín
 kostel Všech svatých
 kaple
 Brník
 špýchar
 mikve
 židovské město
 synagoga
 židovský hřbitov
 kaple
 Džbán
 městský špitál
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Jiří
 Libochovice
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 sloup Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 pomník J. E. Purkyně
 Raná
 pivovar
 kostel sv. Prokopa
 kostel Všech svatých
 silniční most
 kaple
 vodní elektrárna
 pivovar
 židovské ghetto
 socha sv. Václava
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Štěpána
 důl Mayrau
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Gotharda
 kaple
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Bachrova vila
Základní informace místa
ID místa: 366
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.5.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama