Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.
Jednodílný hrad okrouhlého půdorysu zajišťovalo mohutné zemní opevnění tvořené dvojicí valů a příkopů. Tato alternativa vyplynula z nepříliš dominantní polohy lokality. Ve vnitřní ploše, opevněné hradbou, se nacházel obdélný palác a bergfrit. Z paláce se dochovaly dva poměrně vysoké střepy zdiva a podstatná část suterénu. Stopy bergfritu v podobě reliéfních reliktů se nacházejí napravo od vstupu do vnitřní plochy hradu. Dlužno dodat, že zmiňované suterénní prostory jsou v současnosti plné odpadků a všelijakého harampádí. Slušný návštěvník si zde s hořkostí uvědomí, jak bezohledně se někteří spoluobčané chovají k našemu kulturnímu dědictví. Hrad s velkou pravděpodobností vznikl již před polovinou 13. století. Založen Žerotíny, stal se jedním z nejstarších šlechtických hradů. V renesanci byl přizpůsoben dobovým nárokům na bydlení a roku 1639 zničen Švédy.
Michal Merkl (2004), Literatura: T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999, 23.3. 2004
Jméno hradu a obce Žerotína se v nejstarších pramenech uvádí jako Žirotín. Do r. 1400 se oba termíny uvádějí střídavě. Od konce 16. století převládl název Žerotín. Nejstarší zpráva o vsi pochází z r. 1250, kdy zde seděl Ratiboř ze Žerotína. Ačkoliv o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení mezi l. 1250–1290, do doby Habarta ze Žerotína, otce Plichty ze Žerotína, známého z Dalimilovy kroniky. Tento Habart byl zakladatelem městečka Panenského Týnce, nazývaného do 16. století také Žirotský Týnec. Bylo to jakési odškodnění za to, že král odňal asi Habartovu otci Janovi Louny, které pak povýšil na město. Habartovi synové Jaroslav a Plichta bojovali po boku řádu německých rytířů v Prusku a Plichta ještě s Janem Lucemburským v r. 1322 v bitvě u Mühldorfu, kde padl. Plichta, Jaroslav a Habart založili před r. 1321 v Panenském Týnci klášter klarisek. Jejich potomci drželi hrad Žerotín…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 28.12. 2009
Plán hradního jádra (r. 2005)
© František Záruba in Castellologica Bohemica č. 10, AÚ AVČR, Praha 2006
