Královice

V budoucnu by měla sloužit jako veřejný prostor pro konání výstav a jiné kulturní a společenské události. Více viz https://www.novekralovice.cz/tvrz/.

Pravděpodobně ve druhé polovině 14. století vznikla zde při místním dvoře třípatrová věžovitá tvrz, kterou v r. 1388 prodal Pešík z Komárova spolu s dvorem a částí Královi M. Jakubovi ze Sušice a jeho sestrám Kříště a Kuně, kterým tento majetek zůstal podle desk dvorských i po Jakubově smrti v r. 1392. Z donátorských zápisů v erekčních knihách pražského arcibiskupství je možno usuzovat, že v r. 1396 patřila tato část Královi Janovi z Dubče a v r. 1408 Otíkovi z Kyj. Pět dvorů v Královicích, které vlastnila v předhusitské době vyšehradská kapitula, zapsal v r. 1437 císař Zikmund spolu s křenickým zbožím Janovi Umrlému ze Suché a patronátní právo ke kostelu a další část vesnice byly postoupeny ke kolodějskému panství. Na tvrzi sídlil v r. 1431 zřejmě Václav z Královic a v r. 1441 byl zde majitelem Jan Chyba z Chlumu. V druhé polovině 15. století se Královice staly majetkem staroměstské rodiny Pechanců z Královic. Na počátku šedesátých let 16. století darovali zřejmě bratři Burian a Matyáš Pechanští z Královi královickou tvrz svému strýci Mikulášovi Skalskému z Dubu, který podle letopočtu na jižní straně věže (1562) k věži přistavěl vřetenové schodiště a její fasádu vyzdobil jednoduchou sgrafitovou rustikou. Ke Královicím získal Mikuláš Skalský odkazem od Matyáše Pechance v r. 1568 Sluštice, Zlatou a v r. 1575 mu císař prodal také Křenice. Když Mikuláš Skalský z Dubu a na Slušticích v r. 1588 zemřel, zdědili Královice jeho synové a ti je v r. 1596 prodali Lukrécii Bohdanecké z Nečtin. Z jejích dcer zdědila Královice Bohunka, která se provdala za Daniela Skalského z Dubu. Po její smrti je zdědily její dcery a od r. 1618 je vlastnila už jen Estera, provdaná za Jetřicha Šatného z Olivetu. Ta je v r. 1620 prodala Janu Jindřichu Rozenhajnovi z Janovic a jeho manželce Elišce, jimž však pro účast na stavovském povstání konfiskační komise v r. 1623 zkonfiskovala královickou tvrz s poplužním dvorem, polovinu zdejší vesnice a pustý dvorec v Babicích. Brzy poté komora tyto konfiskáty prodala knížeti Karlovi z Lichtenštejna a ten je natrvalo připojil k Uhříněvsi. Gotická tvrz v Královicích ( u čp. 19) se vypíná na ostrohu nad údolím potoka Rokytky a tvoří ji 20 m vysoká třípatrová věžovitá stavba s čtvercovým půdorysem o rozměrech 10,5 x 10,5 m, která je zastřešena nízkou dlátovitou střechou. Ke stavbě, jejíž třetí patro je vysunuto na krákorcích, přiléhá na severní straně přístavek s renesančním schodištěm. Tvrz je zčásti ohrazená kruhovou hradbou.

Během husitských válek vlastnil královickou tvrz Václav z Královic a jeho manželka Anna. Od druhé poloviny 15. století se jako majitel vzpomíná měšťanská rodina Pechanců z Královic. Tvrz byla založena na ostrohu nad údolím Rokytky, v areálu hospodářského dvora u čp. 19. Jeho jádro tvoří mohutná obytná věž čtvercového půdorysu o třech patrech. Poslední patro je vysazeno na kamenných krakorcích a je zakryto valbovou střechou. na dobu jejího vzniku příliš kamenných detailů neupomíná, pouze na severní fasádě v úrovni prvního patra zůstalo zachováno okenní ostění ze 14. století. Během renesanční přestavby ze druhé poloviny 16. století dostala tvrz sgrafitové omítky s kvádrováním. K severozápadnímu průčelí bylo ve stejné době rovněž přistavěno venkovní schodiště. Suterén a přízemí byly opatřeny novými renesančními klenbami, vyšší patra mají pouze rovné stropy. Tvrz sloužila od 20. let 17. století po ztrátě rezidenční funkce pouze pro zajištění provozu poplužního dvora. Po roce 1945 již nebyla prakticky využívána a proto v současné době tvrz vypadá tak zuboženě. Posledním majitelem byl Výzkumný ústav živočišné výroby ČSAV, který sice nechal opravit krovy věže a střechu opatřil novou krytinou, ovšem zároveň došlo ke zboření renesančního přístavku u severního průčelí. Současná podoba věže je velice trpká, na vyvýšeném ostrohu stojí prázdná, v dezolátním stavu, bez oken a dveří, vnitřní stropy jsou již propadlé,… Pokud se v blízké budoucnosti nenajde žádný investor a tvrz nenalezne své nové uplatnění (např. muzeum, knihovna, nebo by mohla sloužit také jako obytná budova), nejspíš Královice nadobro přijdou o jednu ze svých typických dominant….