© Prudký Martin 09/2019
Kopec Pišťák je dobře přístupný ze vsi Halouny, z ulice Na Pišťák nejprve po zelené značce, ze které se odpojíme doprava k rybníčku s přístřeškem. Odtud na vrchol vede prudce do kopce stezka.
Hradiště Na Pišťáku poprvé zkoumal v roce 1930 E. Šimek, který zde měl nalézt keramiku z pozdní doby kamenné - eneolitu (4200 až 2000 před Kristem), starší doby železné - halštatské (750 až 420 před Kristem) a raného středověku (600 až 1200 po Kristu). ...Sporné jsou i nálezy z mladší doby bronzové (1200 až 750 před Kristem). Nalezené artefakty byly uloženy na Městském úřadě v Řevnicích, ale v průběhu let byly ztraceny. Pozornosti badatelů se lokalita Na Pišťáku dočkala až v roce 2008, kdy zde studenti Západočeské univerzity provedli jednodenní průzkum, zaštítěný Danielem Stolzem z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. V průběhu průzkumu byly určeny dva valy, vedoucí zhruba v severojižní ose, chránící ostrožnu. Obě fortifikace jsou mírně vypouklé k východu. Vnitřní val na severní straně i jižní přechází v úzkou terasu, náznak parkánu. Ta mohla být využívána k osídlení, protože vlastní skalnatý hřeben je značně nepohodlný. Opevnění - hradba byla postavena z 80% nasucho z kamene, spojeným zeminou, byly nalezeny spečené a opálené kameny. Vlastní plochu hradiště tvoří skalnaté bradlo s několika uměle zbudovanými plošinkami. Není jasné, zda bylo obydleno i výrazné skalisko východně od ostrožny. Novodobý výzkum odhalil střepy a zachycovač spony, datované do starší doby železné. Další keramika pochází z raného středověku. Obyvatelé archeologické lokality Na Pišťáku ji pravděpodobně využívali k ochraně významné spojnice mezi středními a jižními Čechami. Nasvědčoval by tomu povrchový sběr uskutečněný v roce 2006 výše jmenovaný D. Stolzem v nedalekém údolí Svinařského potoka..
|
Přihlášení |
