© Jiří Čížek 03/2019
Hrad Šember – spolu s navazujícím hradištěm Doubravčice a nedalekým tvrzištěm Dolany součást zdejší archeologické „učebnice“ – se nachází ve vrcholové partii ostrožiny tyčící se nad říčku Šemberu, necelých 5 km severozápadně od Kostelce nad Černými lesy.
Hradní areál zabírající nejsevernější výběžek pravěkého (a později slovanského) hradiště nedosahoval žádných závratných rozměrů. Nepřístupnost od severu, západu a částečně i východu zaručovala prudká svažitost terénu, od jihu hrad nepravidelně oválného půdorysu chránil mohutný šíjový příkop. Jednalo se patrně o méně kvalitní, patrně bezvěžový, objekt. Pozůstatky zástavby jsou spíše sporé, nikoliv však nezajímavé. Při jižní (čelní) na sucho skládané hradbě (skryté v dnešním valovitém útvaru) jsou dodnes velmi dobře patrné relikty zděné stavby. V západním ohybu jádra nepatrná propadlina naznačuje možnou existenci podsklepené stavby, zadní vyvýšenou část areálu s největší pravděpodobností zaujala stavba dřevěná či roubená.
Lokalita Staré nebo Pusté Zámky (dnes hradiště Doubravčice) byla jako opevněné sídlo využita již v 5. století před naším letopočtem, kdy zde bylo keltské (halštatsko-laténské) hradiště, jehož mohutné valy jsou v terénu znatelné dodnes. V 8. století našeho letopočtu tu pro změnu existovalo stategicky významné slovanské hradiště. ...V druhé polovině 14. století tu pak bylo jakési středověké opevněné místo, jehož držitelem byl Ješek z Náchoda. Ten zboží v roce 1357 prodal mindenskému biskupovi Dětřichovi z Portic pro cisterciácký klášter v dnešní Klášterní Skalici (u Kouřimi). Pokud hrad nechal vystavět přímo klášter, byl by to v Čechách výjimečný počin. Hrad Schönberg zůstal v majetku kláštera až do roku 1421, kdy byl klášter pobořen husity. O osudu hradu se nikde nehovoří, ale již roku 1452 je uváděn jako pustý. Později byla lokalita připojena k tuchorazskému panství. Páni Svitáci z Landštejna a Tuchoraze znovu zapsali hrad (spolu s dalšími částmi tuchorazského panství) do desk zemských v roce 1542, kde je označen jako "Šember(k) zámek pustý". Další zpráva o něm je v roce 1580, kdy patřil Smiřickým jako součást černokosteleckého panství. V roce 1677 zde byly nalezeny části obvodového zdiva a zbytky sklepů..
ŠEMBER HRADŽe však i l. 1800 tu nic nebylo, dokazuje dopis z l. 1677 ve Zlaté knize: Nad ním (rybníkem Šemberem) v lesích vynacházejí se zbořeniny stavení, o čemž někteří staří lidé rozprávěli, že by tu někdy zámek Štember býti měl, i sklepy v něm klenuté pamatovali. Nyní to vše zbořeno, nějaké díry na způsob sklepů se pamatují. Rozdělen býval na podhradí a zadní hrad, příkopem od sebe oddělené. Z pamětí není hrad tento dostatečně znám, ano i o jeho původním názvu jsme v pochybnosti domnívajíce se, že jest zpotvořen buď z německého Schönberg, buď Sternberg. O hradě, vlastně o hradišti jsou jen paměti, než stál a když byl zbořen. Jan z Náchoda a z Kostelce prodal l. 1357 Jetřichovi biskupu Mindenskému pro nový klášter Skalický les Kozí hřbet s hajnými v Kozojedech a Štilicích, zejména i s opevněním nebo stráží řečeným Burkstadtl. Při vymezení hranic tohoto zboží l. 1358 mluví se o hoře a místě pro tvrz nebo hrad vhodném, řečeném obecně Hradiště na dole podle Kozího hřbeta. Z toho lze znáti, že tu již nějaké opevnění dřevěné, jež latinsky písař praesidium nazývá, stálo, ale že se za vhodné pokládalo, tu vyzdvihnouti kamenný hrad. Les Kozí hřbet připomíná se potom nejednou a hora Hradiště l. 1384. Lze tedy míti za to, že tu hrad vystavěn buď od klášterníkův Skalických, neb od někoho, kterému to místo od nich najato bylo. O osudech jeho po zboření kláštera (1421) není nic známo. Když l. 1542 kladen ve dsky zemské jako pustý zámek a přísl. panství Tuchorazského, již se nevědělo, kdy a jak k němu připojen byl..
|
Přihlášení |
