Doubravčice

Rozsáhlá ostrožna protáhlého tvaru vypínajícího se k severu nad říčku Šemberu se svojí výhodnou polohou zažila během historie hned trojici obranných staveb. Asi kilometr jihovýchodně od obce a necelých 5 km od Kostelce nad Černými lesy se při žluté značce rozlkládá pro zachovalost své fortifikace více než zajímavá lokalita pravěkého a slovanského hradiště spolu s ruinami gotického hradu Šember.

Ostře profilovaná ostrožna chráněná prudkými svahy směrem k severu spíše mírně klesá. Snadno přístupná je tedy pouze od jihu, kde ji ochraňoval dodnes obdivuhodný systém příkopů a valů. Podle archeologického průzkumu lokalita spoře zastavěného hradiště (naznačující možný čistě vojenský účel) byla osídlena již ve starší době bronzové, nalezené sídlištní objetky pak pocházejí z doby knovízské a štítarské. Jestli odborníci v reliktech tuší knovízské opevnění, pak o tom halštatském nemůže být pochyb. Přes 230 m dlouhá a nepřehlédnutelná terénní vlna přepažující ostrožnu byla do sklonku zmíněného období datována bez pochyb.

Strategickou polohu a pozůstatky pravěkých valů využili v 6.-8. století také Slované. Nejstarší fortifikace rozšiřující areál na 4,5 ha byla patrně vystavěna při konci 7. století. Zajímavým zabezpečovacím prvkem byla na kůlech nad úroveň terénu vyzvižená obranná stavba, jakási asi vícepatrová střelecká věž.

Když byl v zadní části hradištního areálu ve 14. století budován gotický hrad, stavitel pochopitelně neváhal a též druhotně využil mohutné zbytky dávného opevnění, které přetvořil v poměrně lehce získanou ochranu svého vcelku rozsáhlého předhradí.