Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.
mlecí kameny
Mlecí kameny v potoce
© Jiří Čížek 03/2017

Nedaleko Černých Voděrad v řečišti a nivě Zvánovického potoka můžete nalézt nahrubo zpracované granodioritové mlecí kameny na rudu, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě zpracovávány. Místo naleznete jednoduše, neboť se nalézá přímo u hotelu Legner, jehož součástí jsou i Lesní lázně. V areálu, který však leží již na katastru sousedních Zvánovic, se nachází i restaurace. Dejte se cestou při kraji lesa směrem k potoku, až narazíte na místní značení bílo-zlatou barvou. Ta Vás provede asi 1 km příjemným okruhem borovicových lesů, kde můžete spatřit skály, ze kterých se těžil kámen na mlecí kameny.

JC, 5.3. 2017
 1.2 min
Ikona Asi 1 km jihozápadně od Černých Voděrad můžete nalézt kolem dvaceti různě rozesetých žulových válců ne zcela jasného původu. Kameny jsou velmi špatně viditelné, neboť jsou větší částí schovány pod nánosem bahna. ...
5.3. 2017, JC

Válce jsou vysoké od 20 do 50 cm a jejich průměr činí 90–120 cm. Předpokládá se, že se jedná o součást starého slovanského kultovního místa (není však prokázán jejich případný účel, ale pouze hypotézy – viz níže), nebo se může jednat o mlýnské kameny, kterým ovšem chybí středový otvor pro nasazení na osu. Jako nejpravděpodobnější se jeví předpoklad, že jde o pozůstatky výroby mlecích kamenů pro drcení rudy v nedaleké Stříbrné Skalici, popřípadě v Kutné Hoře, z 13.–16. století. Hypotézu o slovanském obětišti podporují některé další skutečnosti a z nich odvozené domněnky. Podle některých badatelů byly kameny postaveny jako sloupy se soškou pohanského bůžka (prý podobný sloup stával v Praze Na Slupi). Tuto hypotézu o obětišti může potvrzovat i obrovský přírodní balvan, ve kterém je prohlubeň o tvaru pravidelné mísy 30 cm hluboké o průměru 75 cm naplněné dešťovou vodou, který mohl sloužit Slovanům jako věštící objekt pro určování úrody či neúrody. Spekuluje se, zda název Voděrady nevznikl jako touto cestou vody – rady. Jedná o jediné naleziště takovýchto útvarů v České republice. Kameny jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23878/2–3425.

5.3. 2017 JC

Komentáře

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Černé Voděrady

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 12267
Typ místa: technická památka
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.3.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další technické památky v okolí

Naposledy navštívené

reklama