Velvarská brána a městské opevnění

Jednou z nejvýznamnějších historických památek Slaného je bezesporu Velvarská brána. Je jedním z několika pozůstatků opěvnění města, které vyrostlo ke konci 13. století. Dvě linie až 4 metry vysokých hradeb byly odděleny parkánem. Ty navíc chránil příkop, ačkoliv byl zavodněn jen ve své jihovýchodní části – u kostela sv. Gotharda, kde jsou jeho pozůstatky dodnes ve formě požární nádrže. Chrám též “zavinil” poněkud atypický tvar fortifikace – stál zde již dříve a aby mohl být začleněn do ohrazeného města, musel tak místo pravidelného opevnění ve tvaru čtverce vzniknout jakýsi mnohoúhelník (viz. půdorys v galerii). Do města se vstupovalo trojicí bran a jednou fortnou, určenou pouze pro pěší. Doba husitských bouří znamenala pro hradby pohromu, ale již v letech 1461 - 1472 byly po důkladné přestavbě obnoveny. Vnitřní 3-7m vysoká a 1-5m silná zeď se dočkala silných hranolovitých věžic s cimbuřím a úzkými střílnami, parkán byl široký průměrně 15m. Výška vnější fortifikační linie s okrouhlými bastiony dosahovala 4m a silná byla až 3m, příkop byl široký do 6m. Před mohutnou, ale zároveň výstavní Pražskou branou vznikl mohutný barbakán, který byl s branou r. 1842 bohužel přes protesty zbořen. Poté (než byla silnice zalita asfaltem) byl na cestě alespoň barevně naznačen. Výzdobu Pražské brány se podařilo zachránit a dnes si ji můžete prohlídnout u schodů ve Vlastivědném muzeu. Sídlí v budově bývalé piaristické koleje – nepřehlédnutelná stavba na jihovýchodním rohu na Masarykově náměstí. Zde se také ptejte, budete-li mít zájem si prohlídnout interiér Velvarské brány - což bych vám rozhodně doporučil. Ve třech patrech (ještě v druhé polovině minulého stol. obydlené věže) díky speciálně zaměřené výstavce pochopíte souvislosti systému fortifikace města, příp. se jen rozhlédnete do okolí. Brána je vysoká 38m, i když zdivo sahá jen do 17m. Průjezd dosahuje délky 8m, výška a šířka se…  číst dále